Článek
Dohoda, která zněla jasně
Zastavil mě u stolu ke konci týdne. Mluvil klidně a věcně. Řekl, že potřebuje, abych za něj vzala sobotu i neděli. Na oplátku mě v pondělí posune na vyšší pozici. Žádné neurčité sliby, žádné možná. Přímo řekl, že je to domluvené. Ujistil mě, že vedení už o tom ví. V tu chvíli jsem neměla důvod pochybovat. Pracovala jsem dobře a dlouhodobě. Brala jsem to jako potvrzení, že si toho někdo všiml.
Víkend, který měl cenu jen na papíře
V sobotu jsem seděla v kanceláři sama. Dělala jsem jeho práci a zároveň doháněla tu svou, aby po víkendu nic nechybělo. Byla jsem unavená, ale motivovaná. V neděli už to šlo hůř. Věděla jsem, že ostatní mají volno, ale pořád jsem si opakovala, že je to poslední takový víkend. V pondělí budu jinde. To mě drželo. Nechtěla jsem vypadat neschopně nebo otráveně. Makala jsem naplno.
Pondělí místo povýšení
Ráno jsem přišla dřív než obvykle. Očekávala jsem rozhovor o nové pozici, o změnách, o odpovědnosti. Zavolal si mě k sobě až dopoledne. Sedla jsem si naproti němu a čekala. Usmál se a řekl, že si chtěl ověřit moji loajalitu. Že povýšení zatím není aktuální. Prý potřeboval vidět, jestli jsem ochotná udělat něco navíc bez řečí. V tu chvíli jsem měla pocit, že mluví cizím jazykem. Připomněla jsem mu, co mi slíbil. Odpověděl, že jsem to špatně pochopila.
Pocit ponížení
Nezvýšil hlas, nebyl nepříjemný. Právě to bolelo nejvíc. Jako by šlo o maličkost. O drobný test, který jsem měla brát jako kompliment. Seděla jsem tam a došlo mi, že víkend neměl žádnou hodnotu. Nebyl výměnou za povýšení, ale za tiché splnění rozkazu. Najednou jsem si připadala hloupě. Ne proto, že jsem pracovala, ale proto, že jsem věřila.
Ticho, které zůstalo
Vrátila jsem se ke stolu a dělala, že se nic nestalo. Kolegové nic netušili. Pro ně to byl obyčejný pondělek. Pro mě den, kdy jsem si poprvé uvědomila, jak snadno se dají sliby použít proti člověku. Neodešla jsem hned. Neudělala scénu. Jen jsem si v hlavě něco přepsala. Už neposlouchám, co kdo říká mezi dveřmi. Poslouchám jen to, co je černé na bílém. A víkend si už nenechám vzít za slova, která se dají v pondělí popřít.
