Článek
Nečekaná návštěva
Bylo sobotní dopoledne a já věšela prádlo, když jsem uslyšela podivné škrábání z obýváku. Když jsem tam vešla, zůstala jsem stát jako opařená. Na gauči, který jsme si pořídili teprve před pár měsíci, se rozvalovala sousedova kočka. Nejspíš ji lákal otevřený balkon, kudy se protáhla. Jenže to nebylo všechno. Když jsem ji chtěla vyhnat, začala po mně prskat a při útěku shodila vázu, která se rozletěla po celé podlaze.
Snažila jsem se ji chytit, ale skočila na záclonu a vlastní vahou ji celou strhla. V tu chvíli jsem měla chuť křičet. Než jsem ji dostala ven, nechala po sobě škrábance na křesle i otisky tlapek na stole.
Marné vysvětlování
Když se vrátil můj muž, šla jsem hned k sousedům. Chtěla jsem to vyřešit v klidu. Zaklepala jsem, a když otevřeli, řekla jsem, co se stalo. Čekala jsem aspoň omluvu nebo snahu se domluvit. Místo toho se soused jen uchechtl a pronesl, že „kočka je zvíře, ne robot“. Jeho žena se smála a dodala, že bychom si měli dávat pozor, když necháváme balkon otevřený.
Zůstala jsem stát jako opařená. Nešlo mi o peníze, chtěla jsem jen uznat, že se to nemělo stát. Ale jejich postoj mě úplně odzbrojil. Vrátila jsem se domů s pocitem ponížení a v hlavě mi to celé pořád dokola běželo.
Rostoucí napětí
Další dny jsem se snažila to hodit za hlavu. Jenže kočka se objevila znovu. Tentokrát se proplížila do kuchyně, kde shodila květináč a roztrhala papírovou tašku s odpadky. Zápach, který se rozlil po bytě, byl příšerný. V tu chvíli mi došla trpělivost. Udělala jsem pár fotek a šla znovu k sousedům.
Reakce byla ještě horší než poprvé. Soused mi řekl, že pokud mám problém, ať si pořídím síť na balkon. Prý jejich kočka nikomu jinému nevadí. Cítila jsem, jak se mi třese hlas, ale nic jsem neřekla. Nechtěla jsem se hádat, i když se mi v hrudi vařila zlost.
Poslední kapka
O pár dní později jsem se vracela z práce a u dveří jsem našla na rohožce hromádku, kterou tam kočka evidentně zanechala. V tu chvíli jsem pochopila, že nemá cenu s nimi něco řešit. Místo omluvy jsme se dočkali posměchu a pohrdání.
Nechali jsme si nainstalovat sítě a pořídili odpuzovač zvířat. Stálo to víc, než by mě stála oprava gauče, ale aspoň máme klid. Jen mě mrzí, že se z kdysi přátelských sousedů stali lidé, kterým se raději vyhýbám.
Ticho za zdí
Od té doby spolu nemluvíme. Když se potkáme na chodbě, děláme, že se nevidíme. Kočka se na balkon občas přijde podívat, ale už se dovnitř nedostane. A já pokaždé, když slyším škrábnutí na skle, mám pocit, že mi znovu připomíná, jak málo dneska pro některé lidi znamená obyčejná slušnost.
