Článek
Nečekaný objev
Byl obyčejný páteční večer, když jsem při praní oblečení objevila krabičku cigaret v synově bundě. Na chvíli jsem zůstala stát a dívala se na ni. V hlavě se mi hned rozběhly desítky myšlenek. Ještě před pár týdny jsem měla pocit, že je to pořád malý kluk, který si hraje s legem a teď najednou držím v ruce něco, co mohlo změnit jeho zdraví i jeho budoucnost.
První otázky
Když přišel domů, sedla jsem si s ním ke stolu a zeptala se, odkud cigarety má. Čekala jsem nervózní smích, výmluvu, možná dokonce hádku. On se ale ani nezmohl na odpor. Podíval se na mě a bez obalu řekl, že mu je dal děda. V tu chvíli jsem nevěřila vlastním uším.
Zrada z nečekané strany
Můj otec kouří odjakživa a já už se s tím smířila. Nikdy jsem mu to nedokázala vymluvit, i když vím, jak moc mu to ničí zdraví. Ale že by dal cigarety vlastnímu vnukovi, to mě šokovalo. Nedokázala jsem pochopit, co ho k tomu vedlo. Měl to být člověk, který mu půjde příkladem, a místo toho mu podává něco, co mu může jen uškodit.
Rozhovor s otcem
Hned druhý den jsem za ním šla. Zeptala jsem se ho, jestli je pravda, co mi syn řekl. Otec se nejdřív bránil a tvrdil, že to byla jen legrace, že nečekal, že si je syn skutečně vezme. Pak přiznal, že mu chtěl ukázat, jaké to je, aby si jednou mohl říct, že mu to nechutná a nebude mít chuť kouřit dál. Já jsem ale věděla, že to není cesta, kterou bych pro svého syna chtěla.
Mezi dvěma světy
Na jednu stranu jsem cítila obrovský vztek, na druhou stranu i smutek. Věděla jsem, že se syn na dědu těší a má ho rád. A teď jsem mu musela vysvětlit, že ne všechno, co dělají dospělí, je správné. Bylo těžké nezničit mu obraz člověka, kterého obdivuje, a zároveň mu dát jasně najevo, že cigarety nejsou žádná hračka.
Synovo přiznání
Když jsme si spolu povídali podruhé, řekl mi, že cigaretu ani nezapálil. Prý ji měl schovanou, protože chtěl vypadat starší před spolužáky. Srdce se mi na okamžik ulevilo, ale hned jsem cítila i velkou odpovědnost. Musela jsem mu jasně ukázat, že na dospělost si musí počkat a že se nedá získat držením krabičky cigaret v kapse.
Rodinné napětí
Po tom všem jsem s otcem několik dní nemluvila. Nedokázala jsem překousnout jeho lehkomyslnost. On to vnímal jako drobnou epizodu, já jako narušení důvěry. Nakonec jsem za ním zašla znovu a snažila se vysvětlit, jak moc to na mě zapůsobilo. Slíbil, že už se to nestane, ale mezi námi zůstalo něco nevyřčeného.
Tichá dohoda
Dnes už je to pár týdnů a syn o cigaretách nemluví. Otec se snaží chovat tak, aby se k nim vnuk ani nepřiblížil. Já se snažím znovu najít klid a věřit, že se tahle zkušenost stane jen krátkou epizodou, která nás poučila. Kdykoli ale vidím krabičku v otcově kapse, vzpomenu si na ten okamžik, kdy jsem ji poprvé našla u svého syna, a ten pocit mě nikdy zcela neopustí.
