Článek
Jak jsem do toho vstoupila
Po několika měsících hledání práce mi nabídka od tchána připadala jako dar. Řekl, že potřebuje spolehlivého člověka do kanceláře, a já mu věřila. Smlouvu jsme podepsali hned. Bylo mi to příjemné. Měla jsem pocit jistoty a zároveň jsem chtěla ukázat, že nejsem jen někdo, komu se musí pomáhat. První týdny jsem pracovala naplno, učila se jeho způsobům a snažila se zapadnout mezi lidi, kteří tam byli už roky.
Když se začaly dít zvláštní věci
Všichni kolem měli své oddělení a pevně dané povinnosti, zatímco já jsem dělala všechno, co bylo zrovna potřeba. Brala jsem telefony, přepisovala smlouvy, balila zboží a někdy jsem odcházela domů až za tmy. Přišlo mi hloupé ozvat se. Stále jsem si opakovala, že jde o rodinu a že chci, aby byl na mě hrdý. Jenže čím víc jsem se snažila, tím víc jsem měla pocit, že to bere jako samozřejmost.
Nečekaná reakce
Když se blížil první termín výplaty, zeptala jsem se úplně běžně, kdy mi ji pošle. V tu chvíli se na mě podíval, jako bych mu chtěla ublížit. Řekl, že rodina si má pomáhat a že bych měla chápat, že to nedělám kvůli penězům. Nevěděla jsem, zda jsem slyšela správně. Připomněla jsem mu, že máme podepsanou smlouvu. On jen mávl rukou a řekl, že v rodině se takové věci neřeší. Stála jsem tam a měla pocit, že ze mě spadl všechen optimismus, se kterým jsem do toho šla.
Když do toho vstoupil partner
Večer jsem to řekla partnerovi. Čekala jsem, že se do toho nebude chtít plést, ale naopak se mě zastal. Otevřeně otci řekl, že smlouva není dekorace a že vyplácet zaměstnance je povinnost. Tchán sice držel kamenný výraz, ale nakonec musel ustoupit. Výplatu poslal. Udělal to ale způsobem, který vysílal jasný vzkaz. Nebylo v tom ani trochu respektu. V tu chvíli jsem věděla, že tam dlouho nezůstanu.
Poslední kapitola
Ve zkušební době nemusím nic zdůvodňovat, a tak jsem to neprotahovala. Výpověď jsem podala hned další týden. Když jsem mu ji předávala, jen tiše přikývl. Neptal se proč. Nemusel. Odpověď už znal. A já jsem si uvědomila, že někdy není nejtěžší odejít z práce, ale opustit představu, že rodina se automaticky chová fér.
