Článek
Jak jsem si vymyslela vlastní způsob úspor
Zima byla dlouhá a ceny energií vysoké. Přes den jsem byla v práci a doma jsem trávila většinu času v obýváku, takže mi přišlo logické zapnout topení jen tam a zbytek bytu nechat studený. Zavírala jsem dveře, aby teplo neutíkalo, a měla jsem pocit, že jsem vymyslela nejlepší úsporný systém.
Neřešila jsem, že teplota v ostatních místnostech klesá skoro na venkovní hodnotu. Stačilo mi, že v obýváku je příjemně. Pár lidí mi říkalo, že to není ideální, ale připadalo mi, že si jen zbytečně připlácí za komfort. Já jsem přece byla ta rozumná.
Když se něco začalo zdát podezřelé
Po čase jsem si všimla zvláštních zvuků z radiátorů v ostatních pokojích. Jako by se snažily rozpumpovat vodu, ale nedařilo se jim to. Nechtěla jsem riskovat, že se něco pokazí, takže jsem zavolala topenáře, aby to zkontroloval. Upřímně jsem čekala, že mi jen odvzdušní systém a odejde.
Už ve dveřích se ale zarazil, protože z chodby šel viditelný teplý vzduch jen z jedné strany. Ostatní místnosti byly studené jako sklep. Nechala jsem ho projít byt a čekala jsem, až mi řekne, kde je ta porucha.
Co mi řekl
Když viděl stav radiátorů, posadil se a zeptal se mě, proč topím jen v jedné místnosti. Odpověděla jsem mu upřímně, že kvůli úsporám. V tu chvíli se usmál, ale ne posměšně. Spíš tak, jako když chce člověk někomu něco vysvětlit a ví, že to nebude příjemné.
Řekl mi, že vytápění jen jednoho pokoje je jeden z nejčastějších mýtů o úsporách. Teplo se podle něj vždy snaží vyrovnat rozdíly mezi teplými a studenými místnostmi. Znamená to, že teplý pokoj neustále ztrácí energii přes stěny do těch studených. Radiátor v obýváku pak stejně musí hřát mnohem víc, než kdyby byl byt vytopený rovnoměrně.
Vysvětlil mi, že topení v jednom pokoji jede v podstatě na vyšší výkon, aby zvládlo nahrazovat úniky do okolních chladných prostor. Zároveň studené místnosti způsobují vyšší vlhkost, která se pak mění v problémy na stěnách a oknech. Celkově je to prý nejen neúsporné, ale i nezdravé pro domácnost.
Co se mi honilo hlavou po jeho odchodu
Když odešel, chvíli jsem stála v chodbě a připadala jsem si, jako bych právě zjistila, že jsem roky používala lednici jako skříň. Tak samozřejmá věc, a přitom jsem o ní nikdy nepřemýšlela. Sedla jsem si na gauč, zapnula topení i v dalších místnostech a v duchu jsem se divila, že se nad tímhle člověk nezamyslí sám.
