Článek
Halifaxský výbuch dodnes zůstává největším nejaderným výbuchem v historii. Ráno 6. prosince 1917 šel vlakový dispečer Vincent Coleman do práce, rozloučil se se svou ženou a dvouletou dcerkou.
„Železnici miloval. Miloval také svou práci a rodinu,“ řekla v roce 2018 o Colemanovi kanadské stanici CBC News jeho vnučka Ann Finlaysonová.
Coleman jako dispečer měl za úkol řídit masivní železniční dopravu, zapříčiněnou přeplněným válečným přístavem. Měl na starost nejen nesčetné nákladní vlaky, vozící náklad do lodí v zaplněných přístavištích, ale i veškerou osobní dopravu přes Halifax a důležité vojenské a lazaretní vlaky.
Srážka s fatálními důsledky
Chvíli poté, co Coleman vystřídal u telegrafu kolegu dispečera z noční služby, se z přístavu ozvala tlumená rána. Nad řadami stojících nákladních vagonů začal stoupat sloup černého kouře. V přístavním zálivu právě vzplála po srážce s jinou lodí francouzská muniční loď Mont-Blanc.
Muniční loď, které velel kapitán Aimé Le Médec, vezla do Halifaxu 227 tun TNT, 223 tun benzenu, 56 tun střelné bavlny, 1602 tun tekuté kyseliny pikrové a 544 tun suché kyseliny.
V důsledku srážky Mont-Blanku s norskou nákladní lodí Imo, došlo k požáru. Zatímco Mont-Blanc vplouval do přístavu, Imo se z něj chystala vyplout. Záliv byl úzký a míjející se lodě se musely předem domlouvat pomocí signalizace, kudy která popluje. Imo měla vyplout z přístavu po pravé straně, tu ale blokoval americký parník, který nerespektoval pravidla pohybu lodí v úžině přístavu. Imo proto plula na špatné straně. Dostala se tak do kolizního kurzu s Mont-Blankem.
Médec nechtěl Mont-Blanc natvrdo zakotvit, obával se, vzniklých otřesů, které by mohly odpálit výbušniny. Proto se pokusil vyhnout se lodi Imo zatáčkou doleva, aby se obě lodě minuly po pravoboku. Příď Mont-Blanku díky tomuto manévru Imo opravdu minula a nedošlo k čelnímu nárazu ale vystavil kolizi lodní bok, bohužel právě v místě, kde se nacházel první nákladový prostor. Ke srážce došlo v 8:45 ráno. Její bezprostřední následky nebyly nijak vážné, ani jedna z lodí nebyla fatálně poškozena. Obrovskou tragédii však znamenal fakt, že náraz uvolnil na Mont-Blanku sudy s benzolem, a ten po jejich pádu vytekl na palubu. Vzápětí ho zapálily jiskry z tření obou lodí o sebe. Muniční loď zachvátil požár, který se velice rychle vymkl kontrole.
Jediná známá fotografie výbuchu
Kapitán Médec si rychle uvědomil, že jeho posádka nemá šanci situaci zvládnout. Byla ještě teoretická šance uhasit oheň tím, že potopí loď otevřením ventilů v trupu. Tu ale nezvolil a dal pokyn opustit loď. Možná se bál zablokování přístavu potopeným vrakem nebo ho tato možnost ve stresu zkrátka nenapadla.
Stále byl válečný stav, proto nebyl Mont-Blanc nijak označen, že převáží nebezpečný náklad, aby se nestal terčem německého námořnictva. Nikdo tak nevěděl, jak nesmírně nebezpečné plavidlo tam hoří. Spousta zvědavců se shromáždilo na břehu, aby se na toto divadlo mohli podívat. Když dopluli na břeh námořníci z Mont-Blanku v záchranných člunech, snažili se lidi varovat. V hukotu požáru, jejich francouzštině nikdo nerozuměl. Schylovalo se ke katastrofě.
Hrdina Coleman: Zdržte vlak! Sbohem
Jeden námořník doběhl až na dispečerskou stanici, kde svojí směnu začínal Coleman, a vrazil do dveří.
Tady už jeho varování bylo slyšet, stanice se nacházela cca 200 m od hořící lodi a stěny oddělovaly místnost od okolního hluku. Coleman a jeho šéf si rychle uvědomili co hrozí a začali urychleně odcházet s cílem dostat se co nejdále. Coleman si ale ve dveřích uvědomil, že je na cestě do přístavu noční osobní vlak s 300 lidmi. Měl přijet do Halifaxu v 8:55.
Otočil se, vrátil se ke svému telegrafu a poslal zprávu „Zpozděte vlak. Loď s municí hoří v přístavu na molu 6 a vybuchne. Hádám, že tohle bude moje poslední zpráva. Sbohem, chlapci.“
Zřejmě věděl, že hrozba exploze je bezprostřední a riskuje svůj život.
Výbuch znamenal katastrofu
V 9:05 muniční loď explodovala. Je to dodnes největší nejaderná exploze způsobená člověkem. Molo číslo 6 i samotná loď v mžiku zmizely v ohromné plamenné kouli. Ta se záhy změnila v obrovský hřib, který dosahoval výšky dvou kilometrů. Všechny domy na obou stranách přístavu srovnala se zemí tlaková vlna.
Co nerozbila tlaková vlna, vzápětí spláchla osmnáctimetrová vlna tsunami způsobená výbuchem. Právě tato přílivová vlna měla na svědomí nejvíce objetí. Výbuch řadu lidí jen omráčil ale vlna už nedala lidem žádnou šanci. Osudnou se stala také Colemanovi.
následky výbuchu v přístavu
Vlak se podařilo zdržet
Vlak, kvůli jehož zastavení obětoval Coleman život, na nádraží nedojel včas a všichni cestující v něm explozi přežili.
Zároveň tato Colemanova zpráva informovala i široké okolí. Upozornil totiž na katastrofu celou Kanadu a podal přesnou informaci, kde k neštěstí došlo a proč. To mělo obrovský význam, protože exploze vzápětí zničila veškeré komunikační spoje, takže nebýt Colemanovy depeše, ztratila by se spousta cenného času zjišťováním, proč Halifax mlčí a co je tam vlastně v nepořádku.
Colemanova rodina přežila. Jeho dům se nacházel 600 m od výbuchu. Exploze sice dům částečně pobořila a zapálila ale žena s dcerou uvnitř přežily.
Vincent Coleman byl v roce 2004 uveden do Kanadské železniční síně slávy.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Halifaxsk%C3%BD_v%C3%BDbuch
https://www.denik.cz/ze_sveta/halifax-apokalypsa-nejvetsi-nejadernym-vybuch-v-historii.html
https://www.idnes.cz/technet/vojenstvi/vybuch-havarie-halifax-fauld-port-chicago-oppau-bejrut.A210515_141427_vojenstvi_erp
https://zoom.iprima.cz/valky/nejvetsi-nejaderny-vybuch-historie-419570
