Pravidla provozu s Motoristou Petrem Macinkou

Vláda Andreje Babiše teprve nastoupila do funkce, ale už stihla plnit stránky médií svými výroky i kauzami. A každý, kdo před volbami tvrdil, že s Motoristy se rozhodně nudit nebudeme, ten měl pravdu. Jejich voliče bych rozdělil do tří skupin.

Ta první skupina jsou ti, kteří volili Motoristy primárně proto, že jim imponuje osoba Filipa Turka i se všemi jeho „výstřednostmi“. Ti mu jsou ochotni odpustit cokoliv, zlehčovat násilí na ženách i zálibu ve zdvižené pravici. Za druhou skupinu považuji voliče, kteří skočili na řeči o nové pravici a zodpovědném přístupu k řízení státu. Předpokládám, že většina z nich už vystřízlivěla a je si svého omylu plně vědoma.

A pak je tu třetí skupina. O té netuším zhola nic. Předpokládám, že jsou to voliči, kteří se mi nevejdou ani do jedné z předchozích škatulek, nenapadá mě jejich motiv k volení Motoristů ani míra jejich loajality vůči hnutí.

Přesto není na škodu vypíchnout si některé zajímavé momenty hnutí Motoristé sobě. A jak jinak, než po motoristicku, ať mám jistotu, že mi cílová skupina bude rozumět.

Motoristé jsou ve sněmovně. Jsou i ve vládě. Jenže jsou ve vládě Andreje Babiše. A máme hned několik subjektů, které už zjistily, co přesně to znamená. ČSSD to tehdy položilo, SPD to jen stálo suverenitu.

Andrej Babiš se netají tím, že lidi za SPD ho budou poslouchat na slovo. A je si tím poměrně jist. Ještě aby ne, i Tomiovi Okamurovi se hodí být součástí koalice nevydání. Navíc, Andrej Babiš je jediný, kdo byl ochotný tuhle pochybnou partičku do vlády pustit. A když udělají vše, co mu na očích uvidí, možná si je tam i nechá. V podobné situaci je i hnutí Motoristů sobě. Ti se zatím profilují tak, že úplně otěže Babišovi přenechat nehodlají, ale jak z jejich programu, tak i z hesla „pohlídáme Babiše“, sešlo celkem rychle. Jasně, je několik bodů, které si prosadili i do programového prohlášení vlády. Kolik z nich ale reálně projde přes vládu Hnutí ANO, to se dozvíme až časem. A ve zbytku už Andrej rozhodl. Prvním lakmusovým papírkem bude spor o Filipa Turka, který jednou bude muset mít nějaké vyústění. A tvář před svými voliči nebude chtít ztratit ani jeden z pánů.

„Zatímco motoristé dneska mění letní gumy na zimní, tak Motoristé vyměnili jednu gumu za druhou.“ Výrok bývalého ministra Dvořáka ve vysílání CNN Prima News vystihuje tak nějak všechno. Nejvíce to ilustruje snahu hnutí a jejich čelních představitelů ulovit si flek za každou cenu. Filip Turek nám byl představován jako člověk vhodný na ministra zahraničí. Má kontakty díky své minulé funkci v Bruselu a umí jazyky. Sebe Petr Macinka prezentoval jako někoho, kdo by se případně rád zhostil MŽP. Předpoklady pro funkci? Netřeba. A když je potřeba upíchnout ještě alespoň jednu osobu z vedení Motoristů, tak se prostě založí nové ministerstvo. Andrej svoji koalici proti vydání potřebuje za každou cenu a tak jim tenhle ústupek rád dopřeje, to i proto, aby si ho mohl vybrat v budoucnu jinde. Šetření, odbornost a zeštíhlování státu? Ale jděte, to bylo jen v programu, teď už je po volbách.

Poté, co se mnohokrát probírala nepřijatelnost Filipa Turka na Zamini, přišlo hnutí Motoristé sobě s geniálním plánem a sice operací, kterou už výše popsal bývalý ministr pro evropské záležitosti. Po výpadech na Fialovu vládu za neodbornost a nekompetenci se rozhodli, že si prostě prohodí role. Na MZV tak zamíří Petr Macinka. A na MŽP možná taky, stejně si ho budou fakticky řídit Chlad s Tykačem, takže zas tolik času to šéfovi Motoristů nezabere.

Tohle je citát Petra Macinky z prosince minulého roku. Motoristé byli podle něj tou odpovědnou pravicovou volbou. Krom toho, že se v tom utvrzují Motoristé sami navzájem, roztleskává je i Václav Klaus, bývalý „otec zakladatel“ ODS a nynější adoptivní rodič Filipa Turka spolu s Richardem Chladem. Když se však podíváme do programového prohlášení vlády a posloucháme plány Andreje Babiše, odpovědné nakládání se státním rozpočtem se tam dost vytrácí.

A co si budeme povídat, i ta pravicovost. Dalo by se toho vybrat mnohem víc, ale plány na zrušení koncesionářských poplatků, zestátnění ČEZu a zavádění nových byrokratických záležitostí, to mluví asi tak nějak za vše.

Poslední zábavný kousek Filipa Turka. Poté, co jsme slyšeli silné řeči o tom, jak si Motoristé stojí za svou nominací Filipa Turka na post ministra čehokoliv, další silné řeči od samotného Filipa Turka, jak se přijde obhájit před prezidentem, má tento jejich rozhovor zajímavý závěr. A to ten, že vůbec neproběhl. Zatímco prezident Petr Pavel ze svého názoru na Filipa Turka nikdy neuhnul a prezentoval ho naprosto sebejistě, Filip Turek začal mít v den plánované konfrontace zdravotní problémy se zády. Těžko říct, zda si den před tím moc protahoval ruku, nebo si jen uvědomil bezpáteřnost některých svých výroků. Nicméně oficiální verzí jsou problémy s ploténkou a tak na hrad dorazila místo Filipa Turka jen omluvenka od maminky. Pardon, od Macinky. Komičnost celé situace pak už jen dokreslují fotografie od zavřené nemocniční brány.

Motoristé zatím dál tvrdí, jak s Filipem Turkem na post ministra počítají. Andrej Babiš mezitím využívá svého práva nevypovídat, protože i on si moc dobře uvědomuje, jaký reputační zásek by byl Filip Turek jako ministr a že i velká část voličů ANO je s tímto personálním obsazením nespokojená. A to i kdyby mu zřídil Ministerstvo pohraničí. Navíc hrozí spor premiéra s prezidentem. A ač se různé odborné pohledy různí na to, kdo je více či méně v právu, jedním jsem si téměř jist. Andrejovi Babišovi nestojí za to riskovat střet s prezidentem zrovna kvůli Filipu Turkovi. Tuhle kartu si nechá na něco pro něj cennějšího. Svá ministerstva Motoristé dostali, tím je snad zažehnán jejich zmiňovaný odchod z koalice proti vydání a handrkovat se v tu chvíli kvůli jednomu pro něj nepodstatnému jménu, to za to Babišovi nestojí.

Je tak otázkou, na který vyhrazený flek svého čestného prezidenta Motoristé zaparkují.