Článek
Existují relevantní sociologické výzkumy a statistiky, které nám umožňují toto téma rozebrat z více úhlů – přes jádro vztahu seniorů ke zvířatům, mezigenerační vztahy či osamělost ve stáří.
V Česku, podle výzkumu STEM/MARK z roku 2022, vlastní domácího mazlíčka:
45 % lidí ve věku 60–74 let, přičemž pes je preferován častěji než kočka.
Mezigenerační vztahy
V českém výzkumu Životní podmínky seniorů (ČSÚ, 2020):
22 % seniorů ve věku 65+ žije osaměle (bez partnera, dětí nebo jiných blízkých).
35 % seniorů uvádí, že s dětmi mluví méně než jednou týdně.
Důsledky:
Nedostatek kontaktu s dětmi může vést ke zklamání a přenesení emocionální vazby na domácí mazlíčky.
1. důvod: Pes je přítomen „tady a teď“. Rodina ne.
Pes je stále doma, přítomen každý den. Děti a vnoučata přijedou jednou za čas – a někdy jen z povinnosti.
Příklad:
„Když už za mnou přijde dcera, jen mi řekne, že pospíchá. Ale pes si ke mně lehne a je u mě pořád.“
2. důvod: Bezpodmínečná láska versus komplikované vztahy
Pes nikdy nevyčítá, neremcá, neřeší staré křivdy.
Děti a vnoučata mohou přinášet bolestné vzpomínky, konflikty, výčitky (např. o stylu výchovy, nepochopení).
Senioři mohou cítit, že je děti soudí nebo že s nimi nejsou v kontaktu mentálně ani citově.
3. důvod: Pocit selhání nebo odmítnutí
Pokud se vztahy s dětmi nepovedly, někteří senioři se „uzavřou“ a nechtějí už investovat energii do dalšího pokusu.
Pes neodmítne, neodmlčí se, neodejde. Zůstává loajální.
4. důvod: Přesun pečovatelského instinktu (tzv. substituce)
Stárnoucí lidé mají přirozenou touhu pečovat o někoho slabšího – původně děti, ale když nejsou „na dosah“, přejde tato potřeba na psa.
U psů funguje „rodičovský“ reflex – krmení, starání se, hlazení, pochvala – a to přináší psychickou odměnu.
5. důvod: S věkem přichází změna hodnot
Někteří senioři dospějí do bodu, kdy už nehledají hluboký dialog nebo generační porozumění – chtějí prostě klid, přítomnost a teplo.
Zvíře je pro ně vztah bez výzev, bez očekávání. Děti a vnoučata přinášejí i složitá témata, na která už „nemají sílu“.
6. důvod: Ztráta důvěry v rodinné vazby
Pokud senior prožil zradu, lhostejnost nebo i finanční zneužití ze strany dětí, může se citově uzavřít a dát svou lásku raději zvířeti.
„Dala jsem jim všechno a teď nemají čas. Tak dávám všechno svému Mikýskovi.“
Shrnutí
Senioři se často chovají ke psům lépe než k jiným lidem i vlastním potomkům, protože:
pes nezraňuje, je vděčný, přítomný a bezpodmínečně loajální, nevrací minulost, ale naplňuje přítomnost.
To nemusí znamenat výraz nenávisti k rodině, ale spíše únik do jednoduššího, bezpečnějšího vztahu – bez bolesti a bez zklamání. Senioři s dobrými rodinnými vztahy naopak často preferují kontakt s dětmi a vnoučaty. Není sice možné paušálně říci, že senioři obecně preferují psy před lidmi, ale:
Silné emocionální pouto se psy si častěji vytvářejí především osamělí nebo rozvedení senioři.
Pokud znáte někoho, kdo by za vlastního pejska položil život, ale vlastní rodinu nemůže vystát, podělte se prosím o svou zkušenost v diskuzi níže.
