Článek
S nástupem nových majitelů klubu se v SK Sigma Olomouc otevírá zásadní otázka: Jaké možnosti se v moderní éře klubu vůbec otevírají pro vlastní odchovance?
Všeobecně se Sigma považuje za klub, jehož produkce mládeže a její prosazování v lize je nadprůměrná nejen v českém, ale i v evropském měřítku.
Legendy jako Pavel Hapal, Radoslav Látal, Radoslav Kováč, Marek Heinz, David Rozehnal či Tomáš Ujfaluši se dokázaly prosadit ve velkých evropských týmech a staly se pilíři československé i české reprezentace.
S příchodem velkého množství kvalitních domácích i zahraničních posil pociťují olomoučtí mladíci silný konkurenční tlak zvenčí. Poslední velká vlna odchovanců se do ligového A-týmu posunula na začátku sezóny 2024/2025 s novým trenérem Tomášem Janotkou, který si je vytáhl z druholigového B-týmu, který před tím vedl.
Po příchodu Pavla Hapala na trenérský post se opticky zdá, že se Janotkovy mladé pušky ze sestavy téměř vytratily. Realita je však taková, že odešel pouze Matěj Mikulenka do Liberce, Štěpán Langer skončil už dříve ve Zbrojovce, Adam Dohnálek se krátce po debutu zranil a Jan Fiala hostuje na Slovácku. O své místo v základu tak stále bojují Jáchym Šíp, Filip Slavíček a Matěj Hadaš. Tadeáš Stoppen byl vytlačen z pozice jedničky Janem Koutným a hostuje v Artisu. Místo nezbylo ani na Jiřího Slámu, který na začátku této sezóny přestoupil do Jablonce a to ho zcela nečekaně katapultovalo do reprezentace.
Jistý základ má jen Koutný a tak v probíhající sezóně 2026/2027 (po 9.kole) se podíl odchovanců na odehraném čase zřítil na aktuálních 15,2 % ( v premiérové Janotkově sezóně to bylo přes 50%). Nižší poměr byl už jen v premiérové ligové sezóně 1982/83.
Tímto číslem se Sigma poprvé za dlouhá desetiletí propadla z pozice evropského unikátu na úroveň běžného evropského průměru. Evropský standard je, že průměrný podíl minut odehraných odchovanci ( obecně jsou za ně považování hráči, kteří v klubu strávili aspoň 3 roky mezi 15. a 21. rokem) se v evropských ligách dlouhodobě pohybuje pouze mezi 15 % až 20 %.
Paradoxní na tom je, že lví podíl na této situaci má jeden z nejúspěšnějších odchovanců Sigmy Pavel Hapal, nyní ve sportovní dvojroli sportovního manažera a trenéra prvoligového áčka. A je to důsledkem překotného posilování kádru, který začal v minulé sezóně. Je zřejmé, že i požadavky na výchovu v mládeži se budou muset značně přizpůsobit novému hernímu projevu Sigmy.
Ještě než skočím na ligové počátky Sigmy na počátku 80. let minulého století, připomenu dvě jména- Miroslava Rödera (1944-2021) a Karla Brücknera (*1939), kteří jako odchovanci klubu (tehdy známému pod názvem Moravské železárny) pomohli k historicky první účasti ve druhé lize v roce 1963, což byl do té doby největší úspěch klubu založeného v roce 1919 kluky z Hejčína. Jejich cesty se však záhy rozdělily, kanonýr Röder narukoval do prvoligové Dukly a stal se zřejmě prvním odchovancem Sigmy, který si zahrál první ligu.
Naopak Karel Brückner pokračoval, hráčsky to sice na ligovou úroveň nedotáhl, ale jeho nejprve hráčská a pak trenérská stopa (která se v 70. letech dokonce krátce překryla) je naprosto neoddělitelná od Sigmy a to tak, že bychom mohli bez nadsázky říct: Sigma je Karel Brückner a Karel Brückner je Sigma. Pan Trenér.
Kapitola 1 (1982-1989): Cesta mezi elitu a první olomoucká krev
Jak Sigma v 80. letech začala sázet na vlastní odchovance
Dnes je SK Sigma Olomouc vyhlášená svou skvělou prací s mládeží. Každý příběh ale někde začíná. V první kapitole mého historického ohlédnutí se vrátím do let 1982–1989. Éry, kdy klub poprvé nakoukl do první ligy, zažil pád i rychlý návrat a poprvé přivedl na Hanou slavný Pohár UEFA. Jak se v této přelomové době prosazovali první odchovanci?
Zkušení bardi a první vlaštovky
Sigma vstoupila na prvoligovou scénu po úspěšné sezóně 1981/1982, kdy vyhrála tehdejší 1. českou národní ligu.
Tým byl systematicky budován nejprve Karlem Brücknerem a po něm Milanem Máčalou z nejlepších hráčů z týmů nižších soutěží ( např. z Uničova, Prostějova apod.), kteří Sigmu postupně táhli nahoru, a z velmi zkušených exligových fotbalistů, jako byli např. Zdeněk Čížek, Jaromír Fiala, Petr Uličný, Vlastimil Palička a Luboš Juřica, kteří tým postupně doplňovali. Je také fakt, že spousta hráčů během této cesty zamířilo do ligy: např. Vladimír Šišma, Vlastimil Petržela, Ivo Knoflíček, Vlastimil Palička, Rostislav Vybíral a korunu tomu nasadil sám Milan Máčala, který neodolal trénovat Slavii Praha a k postupu do ligy Sigmu dotáhl Vlastimil Zeman.
Výjimku mezi těmito hráči tvořili tito tři odchovanci Sigmy: čtyřiadvacetiletý gólman Jiří Doležílek (*1958), jednadvacetiletý stoper Petr Mrázek (*1961) a talentovaný osmnáctiletý dorostenec Oldřich Machala (*1963). Ten jako jediný z nich první ligovou sezónu 1982/1983 neabsolvoval, protože musel nastoupit na povinnou dvouletou základní vojenskou službu. Tu nakonec odehrál ve druholigovém VTJ Tábor.
Do historicky prvního ligového zápasu s Nitrou tak z olomouckých odchovanců nastoupili pouze dva – Jiří Doležílek a Petr Mrázek. V průběhu sezóny se k nim přidal ještě jednadvacetiletý Zdeněk Kořínek, pro kterého to však byla nakonec jediná prvoligová sezóna v olomouckém dresu. Podíl odchovanců na odehraném čase v první ligové sezóně Sigmy byl nakonec necelých 12%. Vůbec nejméně v celé ligové historii Sigmy.
Brücknerův restart a první stovka Oldřicha Machaly
Všichni tři v Sigmě pokračovali i po sestupu, kdy se k nim v sezóně 1983/84 přidal Rudolf Muchka a po následném rychlém návratu mezi elitu pod vedením trenéra Karla Brücknera se z vojny konečně po dvou letech vrátil Oldřich Machala. Ten se na dalších sedm sezón stal naprosto nepostradatelnou součástí týmu. Stál u zrodu velkého vzestupu Sigmy, který se završil 4. místem v sezóně 1985/86 a její historicky první účastí v pohárové Evropě na podzim roku 1986.
Při premiérovém startu Sigmy v Poháru UEFA proti pozdějšímu vítězi IFK Göteborg odehrál Machala společně s Mrázkem oba zápasy v základní sestavě. Muchka naskočil v odvetě jako střídající hráč.
Ve 14. kole sezóny 1987/1988 se Oldřich Machala stal vůbec prvním odchovancem Sigmy, který v jejím dresu odehrál 100 ligových zápasů. Od té doby se tento úctyhodný milník povedlo překonat ještě dalším 29 odchovancům.
Když talenti museli na „vojnu“
Podíl odchovanců v kádru pomalu rostl a v sezóně 1987/88 poprvé překročil čtvrtinu odehraného času. Ještě před povinnou vojnou totiž stihli do áčka postupně nakouknout sedmnáctiletý Pavel Hapal (1987), osmnáctiletý Radoslav Látal (na jaře 1988) a rovněž osmnáctiletý Martin Kotůlek (na podzim 1988). Jenže politický systém té doby byl neúprosný a všichni talentovaní mladíci museli splnit základní vojenskou povinnost v armádních klubech, naštěstí pro ně v prvoligových.
- Rudolf Muchka narukoval na podzim 1987 do RH Cheb.
- O rok později zamířil Pavel Hapal do Dukly Praha.
- Na podzim 1989 Hapala do stejného klubu následoval i Radoslav Látal. (Společně pak na jaře roku 1990 vyhráli Český pohár, přičemž Hapal ve finále skóroval. Ovšem jako vítězové ještě hráli finále Českoslovesného poháru, ve kterém podlehli Interu Bratislava).
- Na podzim 1989 odešel na vojnu také Martin Kotůlek, a to do Dukly Banská Bystrica.
V sezóně 1989/1990 tak v sestavě z olomouckých odchovanců figurovali pouze Machala, dále Mrázek (který se vrátil z ročního hostování v Plzni) a po návratu z vojny Muchka. Podíl odchovanců Sigmy klesl pod 25%, což se, s výjimkou sezóny 1995/96, už nikdy nezopakovalo.
V prvních třech kolech sezóny 1989/1990 si zahrál také Pavel Jeřábek (*1967). Tento mládežnický reprezentant Československa v Sigmě debutoval coby osmnáctiletý už na jaře 1985. Dvouletou vojnu si v letech 1986–1988 odkroutil v druholigovém VTJ Tábor, ale po návratu ho bohužel přibrzdilo zranění a nakonec v Sigmě vcelku brzy skončil a odešel do Slušovic. Smůlu měl gólman Doležílek, který sice po návratu z hostování v Žilině odchytal ještě dvě sezóny, na podzim roku 1989 se však zranil a za Sigmu už pak nikdy neodchytal ani jedinou minutu.
Na debut dalšího odchovance si fanoušci na Hané museli počkat až do prosince 1989. Byl jím osmnáctiletý Tomáš Čapka. V Sigmě se výrazněji neprosadil, ale nejvyšší soutěž si později zahrál během vojny za Union Cheb a následně v barvách Vítkovic a Zlína. Právě konec roku 1989 a blížící se devadesátá léta však pro olomouckou líheň znamenala začátek zlaté éry.
Věděli jste?
V sezóně 1990/1991 si Pavel Jeřábek jako první odchovanec zkusil zahraniční prvoligové angažmá. Sezónu odehrál za Adanaspor v první turecké lize s úctyhodnou bilancí 13 gólů v 25 zápasech (zdroj wikipedia)!
Bude pokračovat obdobím 1990-1994
Zdroje:
vlastní statistiy
wikipedia
oficiální statistiky FAČR
ročenky a oficiální publikace SK Sigma Olomouc
