Článek
Prezidenta Petra Pavla v rámci NATO všichni respektují, a to nejen kvůli protokolu, ale především kvůli jeho zásluhám během jeho působení v Severoatlantické alianci. A hlavně, prezident má podle Ústavy ČR zastupovat stát navenek, což nyní alespoň předběžně potvrdil i Ústavní soud.
Celé to dřívější divadlo ministra Macinky kolem toho, kdo nakonec pojede na summit NATO, bylo opravdu ostudné a naprosto nehodné člověka, který šéfuje naší diplomacii.
Ostatně prezident sám řekl, že chce jet do Ankary i proto, aby věděl, o čem se tam jedná. Měl totiž (zcela oprávněně) pochybnosti, zda by mu vláda předala informace. Není se co divit, stačí si přehrát ty tři měsíce protichůdných výkřiků Macinky či Babiše, co tam chtějí hájit.
Trapné vystoupení naší vlády
Dalo se také už od začátku tušit, že Andrej Babiš bude v Ankaře působit spíš trapně než jako státník. A to se také stalo. Pan prezident premiéra brutálně zastínil.
Zatímco předseda vlády se nezmohl na nic lepšího než tlachání o jídle a filmu a na recepci před večeří ani nedorazil, český prezident řešil s lídry výdaje na obranu či podporu Ukrajiny. Věnoval se řešení problémů, které jsou nyní skutečně aktuální. Ještě že jsme tam prezidenta měli, jinak by to byla opravdu ostuda.
Premiér Andrej Babiš bohužel už před summitem celou tuhle situaci komunikačně naprosto nezvládl. Je vidět, jak je v područí Macinky a jeho agresivní politiky vůči Hradu. Stačilo přitom přijmout prezidentův návrh, rozdělit si program a každý navštívit jednu večeři.
Konflikt by zmizel a Babiš by z toho vyšel jako vítěz. Kdo mu tohle radí? Největší problém pro Andreje Babiše tentokrát nepředstavují jeho soupeři a opozice, ale jeho vlastní poradci. Místo promyšlené strategie zvolili naprosto zbytečný střet s prezidentem.
Zbytečný konflikt vlády s prezidentem
Poradci Andreje Babiše a Petra Macinky se museli naprosto pomátnout. Místo toho, aby se vyhnuli konfliktu s prezidentem a předem si rozdělili role na summitu NATO, Babiš vypadal v Ankaře jako naprosté nemehlo a totéž platí i o ministru zahraničí, u něhož už něco takového nemůže překvapit.
Kdo se neumí chovat ve Strážnici na folklórním festivalu, nemá co reprezentovat Českou republiku v Ankaře. Diplomacie začíná respektem, ne arogancí, pane ministře Macinko.
Přeji hezký den a veselou mysl!
