Článek
Nyní to navíc začíná vypadat, že Česko pravděpodobně po dlouhé době splní první tři maastrichtská kritéria pro zavedení eura. Přichází proto vhodná chvíle začít se bavit o tom, kdy by se mělo Česko připojit k eurozóně.
Laciné politikaření opozice
Rozhodnutí o přijetí evropské měny samozřejmě musí vedle splnění všech podmínek předcházet rozsáhlá odborná i společenská diskuse. Zvláště za situace, kdy se většina veřejnosti staví proti. V současnosti nepanuje na vstupu do eurozóny shoda ani ve vládní koalici.
Debatu navíc brzdí zmíněná vysoká nedůvěra veřejnosti v euro a bohužel také politikaření ze strany opozice. Postoje SPD asi nikoho nepřekvapí. Zvláštní pozornost si ale zaslouží hnutí ANO, pro jehož postoje bývá obvykle směrodatný prakticky jen aktuální stav voličských nálad.
Andrej Babiš a Karel Havlíček momentální horlivě vystupují proti přijetí eura. Na to, že dříve jeho přijetí hlásali jako nutnost, si už nejspíše nepamatují.
„Lepší dvojka“
Andrej Babiš nyní otevřeně vystupuje proti euru a tvrdí, že on a jeho hnutí říkají euru jasné ne. Jako ministr ani premiér neměl Andrej Babiš nikdy euro jako prioritu. Vždy tomu tak ale nebylo. V dubnu roku 2009 prohlásil v rozhovoru pro Hospodářské noviny slova, která by od něj dnes zněla neuvěřitelně.
„Euro musí být klíčové téma pro jakoukoliv budoucí vládu. Když vám kurz koruny skáče pořád nahoru dolů, nemůžete nic plánovat. Nechápu, proč to politici konečně nepochopí.“ Když ale vstoupil do politiky, předvedl Babiš se svým hnutím obrat o 180 stupňů.
Za připomenutí stojí i slova Karla Havlíčka, kterýpřed deseti lety v roce 2014 prohlásil v rozhovoru pro Deník následující: „Diskuze o euru je zcela zbytečná, není jiné cesty, než k euru dojít, jakkoliv můžeme říkat, že se k němu jde kostrbatě.“ Po vzoru Babiše ukázal svoji schopnost dělat názorové veletoče. Nyní, když je hnutí ANO v opozici, nás Karel Havlíček děsí, že se vláda pokoušela o europuč!
Alena Schillerová zase pro změnu slibovala referendum o přijetí eura. Paní exministryně financí buďto neví, že k euru jsme se zavázali už v přístupové smlouvě, nebo lidem záměrně lže a myslí si, že jsou úplní hlupáci.
Součástí přístupové smlouvy byl i závazek přijetí eura. O této věci se tedy fakticky hlasovalo už v referendu o přistoupení v roce 2003, čímž je věc pro nás uzavřená.
Euro Česku prospěje
Drtivá část populace je proti přijetí eura, což je fakt, který nemůžeme ignorovat. Lze to pochopit jako dědictví prezidenta Václava Klause. Velké obavy panují především z toho, že Česko přijde o možnost vést vlastní měnovou politiku.
Ukazuje se však, že ani vlastní měna nemusí být v tomto výhodou, o čemž svědčí právě i nedávný vývoj u nás. ČNB bohužel selhala v boji s inflací a na zvyšování cen pak vydělávaly především Babišovy firmy.
Málo se také zmiňuje spokojenost obyvatel v zemích, kde společnou měnu mají. V zemích EU, které už euro zavedly, má podle nejnovějšího výsledku Eurobarometru podporu naprosté většiny obyvatel. Podle 79 % lidí dotazovaných v zemích eurozóny je euro dobré pro EU.
Spokojenost na Slovensku
Na Slovensku si to myslí dokonce 90 % lidí, nejvíc ze všech zemí eurozóny. 69 % dotázaných také odpovědělo kladně na otázku, zda je euro dobré pro jejich zemi. Společná měna umožňuje snadnější srovnání cen, odpadají náklady na směnu a zjednodušuje se zvláště placení v hotovosti.
Euro se stalo běžnou součástí života, a to nejen ve státech eurozóny, ale i pro řadu českých podniků. Mnohé z nich i mezi sebou stále častěji obchodují v evropské měně a berou úvěry v eurech. Dokonce okolo 60 % úvěrů český firem je vedeno právě ve společné měně.
Není divu, protože Česko je už nyní silně hospodářsky provázané se zeměmi, kde se eurem platí. Právě provázanost se zeměmi eurozóny je velmi silným argumentem pro společnou měnu. Připomněl to i např. viceprezident Svazu průmyslu a dopravy a člena představenstva Škoda Auto Martin Jahn.
Podle něho by Česko mělo zahájit kroky pro zavedení eura co nejrychleji. Jeho slova by neměla nikoho překvapovat. Česká republika má ekonomiku silně orientovanou na export a euro by mnoha zdejším firmám značně ulehčilo život.
Navíc pak budeme mít šanci stát se po zavedení eura mnohem atraktivnějšími pro zahraniční investory, jako tomu bylo v případě Slovenska, Slovinska, Estonska nebo Lotyšska.
Trapné vyhýbání
Neustále se tomuto tématu trapně vyhýbat i skoro 20 let po vstupu do EU nepůsobí navenek dobře. Euro se u nás musí zbavit pověsti strašáka. Naší ekonomice zavedení společné měny nejen neuškodí, může ji naopak velmi prospět.
Jeho existence zjednoduší život nejen firmám, ale prakticky všem lidem. Jako malá proexportní ekonomika nyní bohužel doplácíme na to, že stále společnou měnu nemáme. Přijetí eura určitě nelze očekávat hned.
Pokud se ale vše povede, zařadíme se do rychlejšího pruhu po bok ekonomicky nejsilnějšího Německa! Pro naši ekonomiku to bude znamenat obrovské plus.
