Článek
Velmi podobně totiž smýšleli mnozí před vypuknutím první světové války. Zpětně nám může přijít zvláštní, jak mohli být tehdy tak naivní. Lidé jsou ale často nepoučitelní.
Poslední roky nám připomněly, že mír a bezpečí nejsou ničím daným a rozhodně nemusejí trvat věčně. Ruská agrese proti Ukrajině měla za následek zásadní obrat v celkovém uvažování o přístupu k bezpečnosti. Vzala mnohým iluze o samozřejmosti života bez válek. Řada evropských zemí reagovala zvýšením výdajů na obranu.
Dalším budíčkem se stalo přinejmenším silně nevyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa. Začalo být jasné, že ani na transatlantickou spolupráci dlouho považovanou za záruku naší bezpečnosti už prostě spoléhat nelze.
Přelomové okamžiky
Právě nejistota ve vztazích se Spojenými státy pro nás znamená výzvu k převzetí větší odpovědnosti za naši vlastní obranu. Platí zde heslo „kdo je připraven, není překvapen.“
Připravenost znamená absolutní nutnost k udržení naší bezpečnosti a zachování míru. EU jako celek by měla při budování evropské obrany postupovat společně. Koordinovaný postup musí zahrnovat instituce, partnery NATO a také průmysl v celé Evropě.
Zažíváme opravdu přelomové momenty. Budoucnost evropské obrany se dnes mění přímo před našima očima. Jsme svědky největšího tlaku na investice do obrany za poslední generaci.
Evropská unie nyní mobilizuje zdroje v naprosto bezprecedentním rozsahu – jedná se o miliardy eur prostřednictvím nástrojů, jako jsou Evropský obranný fond, iniciativa SAFE a navrhovaný Evropský fond pro konkurenceschopnost, který má přispět k obnově naší průmyslové základny a posílení naší bezpečnosti.
Šance i pro Česko
Bezpečnost není otázkou preference, ale nutnosti. Ruská válka na Ukrajině také ukázala něco zásadního o moderním válčení. Éra spoléhání se na drahé a složité zbraňové systémy skončila. Ukrajina světu ukázala, že jednoduchá a rychle nasaditelná řešení – zejména drony – mohou být rozhodující.
Ukrajina se stala světovým lídrem v oblasti technologií a inovací dronů. Jejich zkušenosti jsou důležité a Evropa se z nich musí poučit. Spolupráce mezi EU a Ukrajinou se rychle prohlubuje, a to prostřednictvím společných podniků, dohod o koprodukci a inovačních center.
Drony se staly jednou z nejnaléhavějších bezpečnostních výzev pro Evropu a mění přístup EU k obraně, odstrašování a technologické suverenitě. V roce 2026 jsou politické diskuse EU silně ovlivněny zkušenostmi z Ukrajiny, kde se rychlé inovace dronů ukázaly jako rozhodující v moderním válčení.
EU musí posílit v oblasti dronů
Tvůrci politik se stále více shodují na tom, že Evropa musí posílit své schopnosti v boji proti dronům a snížit strategickou závislost na externích dodavatelích. Klíčovým posunem je rostoucí uznání, že malé a střední podniky a inovátoři v oblasti dvojího užití hrají ústřední roli vedle tradičních obranných dodavatelů.
Měli bychom si také uvědomit, že stále důležitějším partnerem při budování odolného dodavatelského řetězce dronů bez Číny se stává Tchaj-wan. Podle nedávných údajů Tchaj-wan v roce 2025 vyvezl do Polska a Česka přes 130 000 dronů. Většina z nich byla poté převedena na Ukrajinu.
Povzbudivé je také slyšet, že samotná Česká republika se v Evropě stává lídrem ve výrobě a integraci dronů. České společnosti jsou v této transformaci tahouny a dnešní konference je příležitostí ukázat, čeho můžeme společně dosáhnout!
Co na to Babišova vláda?
Jako Evropa dnes stojíme na zásadním rozcestí. Bezpečnost za nás nevyřeší nikdo jiný. Musíme ji vzít do vlastních rukou. Válka na Ukrajině jasně ukázala, že budoucnost patří rychlým, dostupným technologiím, zejména dronům.
EU investuje do obrany miliardy, ale teď je klíčové odstranit byrokracii, zrychlit procesy a podpořit inovativní firmy. A naše Česká republika má šanci být lídrem v těchto inovacích.
Je nejvyšší čas tu šanci naplno využít!
Zatímco českým firmám pohybujícím se v oblasti obrany a bezpečnosti se nepochybně daří, bohužel totéž nelze říct o naší vládě. Babišův kabinet si počíná naprosto chaoticky a současnou situaci nezvládá. Ohrožuje tím naši bezpečnost, dobré vztahy se spojenci v NATO a v neposlední řadě také celkovou reputaci naší země.
Přestože jinde nemá problém enormně zvyšovat výdaje, na obraně a bezpečnosti chtěla naprosto nepochopitelně skrblit. Důsledkem toho by se nepodařilo splnit dokonce ani starý závazek zemí NATO z roku 2014 vynakládat 2 % HDP na obranu!
Nedávný závazek 5 % reagující na zhoršenou bezpečnostní situaci ve světě nezmiňuji raději vůbec. Až nyní, po kritice ze strany našich spojenců, premiér Babiš otočil a slibuje aspoň ta 2 %.
To není zdaleka vše
Pak zde máme vztahy se zmiňovaným Tchaj-wanem: Česko nedávno nepovolilo prezidentu přelet nad naším územím. Naše vláda také odmítla poskytnout předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi letecký speciál k plánované návštěvě Tchaj-wanu a zároveň svými plánovanými návštěvami Pekingu naopak nadbíhá pevninské Číně.
A aby toho nebylo málo, Babišův kabinet nechce umožnit účast prezidenta na summitu NATO. Andrej Babiš je bohužel slabý lídr, který vládu ani Česko neřídí. Jeho vláda nemá absolutně žádnou dlouhodobou vizi ani výsledky, tak raději vyvolává konflikty, kde se dá.
