Článek
Hodně se už napsalo o Rusku a jeho hybridní válce. Kreml hojně využívá i nevojenské prostředky, jako hackerské útoky. Významnou roli zde hraje také propaganda a šíření dezinformací ve snaze ovlivnit veřejné mínění a vyvolat v lidech nedůvěru.
Podceňovat pochopitelně nelze ani pevninskou Čínu, která má taky zájem na oslabení svobodné a demokratické Evropy. Může využívat ekonomické závislosti jako prostředek k vydírání.
Ráda by také potlačovala jakékoli projevy kritické vůči Pekingu, a to i tisíce kilometrů za svými hranicemi. Zevnitř ohrožují Evropu uskupení na obou okrajích politického spektra.
Hrozba radikálního islamismu
Za současné situace zůstává trochu ve stínu těch ostatních hrozba extrémních forem islámu. Na přívržence radikálního islamismu můžeme narážet i přímo v ulicích evropských měst.
Nejde o nic abstraktního, co je někde daleko od nás. Této hrozby nebyly ušetřeny ani státy ležící ve střední Evropě. Radikální islamismus ohrožuje Evropu nejen zvnějšku, ale také zevnitř.
Už dlouho se ví např. o působení Muslimského bratrstva, které svými aktivitami usiluje o podkopání demokracie v Evropě. Čím dál větší roli při radikalizaci mladých lidí však sehrává online prostředí.
Radikalizace rozhodně není žádným okrajovým jevem, což potvrzují i nedávné průzkumy provedené mezi mladšími muslimy u obou našich německy mluvících sousedů – v Německu i v Rakousku.
Hrozba pro demokracii
Nová studie Spolkového kriminálního úřadu, o níž se i v českých médiích psalo v březnu, určitě mnohé šokovala. Vzhledem k tomu, jaké zprávy často slyšíme, by ale ve skutečnosti neměla vůbec nikoho překvapovat. Víceméně jen potvrdila to, co už mnozí tušili.
Téměř každý druhý muslim (45,1 procenta), který žije v Německu a je mladší čtyřiceti let, zastává podle průzkumu latentní nebo zjevnou náklonnost k islamismu. Jedná se o lidi, kteří by chtěli v zemi prosadit právo šaría.
Zároveň je u nich častá inklinace k antisemitismu, což představuje obrovský problém v zemi, která se dodnes snaží vypořádat se svojí vinou za holokaust.
Radikální islamistické postoje, s nimiž se mladí muslimové žijící v Německu netají, jsou patrné u 11,5 procenta dotyčných. Míra latentních islamistických postojů, takových, kdy radikalizace není veřejně viditelná, je v této věkové skupině zřetelná u zhruba třetiny (33,6 %) dotázaných.
Strmý nárůst antisemitismu
Mezi tamními muslimy také za posledních pět let narostla míra antisemitismu. Lidí zastávajících nenávistné postoje vůči Židům bylo mezi německými muslimy loni 27,2 procenta. Pro srovnání: V roce 2021 jich bylo jen 12,5 procenta.
Nárůst byl obzvláště výrazný u osob mladších 40 let. Zde se míra zvýšila z 11,3 procenta v roce 2021 na 29,1 procenta v roce 2025.
Když si to shrneme, nezanedbatelná část německých muslimů upřednostňuje podle zjištění islámské právo šaría před německou ústavou. Součástí jejich „mindsetu“ bývají nezřídka i antisemitské předsudky.
Zastávají často antisystémové postoje, které ohrožují existenci svobody a demokracie v Německu. Jde o smutnou ironii. Důsledkem otevřené politiky vůči cizincům, jejímž cílem bylo také odčinit vinu Němců za hrůzy druhé světové války způsobené rasismem a nenávistí, byl také import antisemitismu.
Rakousko následuje
Podobné tendence byly zaznamenány i v Rakousku, konkrétně ve Vídni. V rakouské metropoli mají muslimové velmi silné zastoupení zvláště mezi mladou generací. V roce 2021 tvořili vyznavači islámu 15 % obyvatel Vídně.
Mezi nejmladší generací je však číslo ještě několikanásobně vyšší. Nejnovější čísla od městského školského úřadu ukazují, že mezi školou povinnými ve veřejných školách se 42 % dětí hlásí k islámu. Jedná se tedy o téměř každé druhé dítě.
Téměř polovina mladých muslimských imigrantů podle průzkumu provedeného ve Vídni věří, že jejich náboženská pravidla jsou nad zákonem.
Nová studie s názvem Mezi uznáním a odmítáním: Postoje mladých imigrantů ve Vídni (Zwischen Anerkennung und Abwertung: Einstellungen junger Zugewanderter in Wien) odhaluje, že 41 % mladých muslimů (ve věku 14–24 let) se domnívá, že islámská náboženská pravidla mají přednost před zákony rakouského státu.
64 % respondentů souhlasilo s tím, že islámská pravidla upravují všechny aspekty každodenního života a musí být striktně dodržována. 53 % účastníků průzkumu se domnívalo, že každá muslimská žena by měla nosit šátek na veřejných prostranstvích.
39 % dotázaných se vyjádřilo, že všichni lidé by měli dodržovat pravidla islámu. 43 % mladých respondentů viní západní národy z odpovědnosti za současné problémy, kterým islámský svět čelí.
Znepokojovat by nás měla také míra, do jaké jsou mladí muslimové v Rakousku připraveni vzít do rukou zbraň kvůli svému přesvědčení: Zhruba 46 % respondentů uvedlo, že jsou „připraveni bojovat a zemřít za obranu svého náboženství.“ Průzkumu se účastnilo 1200 mladých lidí ve věku 14 až 21 let.
Není to první varovný průzkum tohoto druhu
Už před rokem připouštěli na stránkách rakouské metropole Vídně, že podle průzkumů představuje mezi muslimskou mládeží problém např. zvýšený výskyt antisemitských postojů či odmítání rovného zacházení mužů a žen.
Vyhraněné postoje nejsou v tomto případě ničím okrajovým a tomuto trendu se nelze vůbec divit. Před 20 lety tvořili muslimskou menšinu v Rakousku hlavně turečtí dělníci a uprchlíci z balkánských zemí, především Bosny a Hercegoviny.
Vesměs šlo o lidi vyznávající umírněnou formu islámu. Nyní je ale situace výrazně odlišná. Od roku 2015 zažilo Rakousko masivní příliv imigrantů jednak z arabských zemí, jako je Irák a Sýrie, ale také z Afghánistánu.
Důsledkem toho se také významným způsobem změnila povaha rakouských muslimů. Tito nedávní imigranti a jejich děti v mnohem větší míře inklinují k radikálnějším směrům islámu.
Problém pro Evropu
Nejen německy mluvící země, ale velká část Evropy si zadělala na veliký problém. Uvnitř muslimských komunit zastává nezanedbatelný podíl lidí postoje nepřátelské k demokracii.
Výsledky průzkumů potvrzují, že mnohdy jejich víra stojí nad zákony, což může ohrožovat samotnou existenci svobodných společností v Evropě. Pokud někdo ještě teď tvrdí, že v tomto případě se integrace daří dobře, tak si lže do kapsy.
Bezpečnost v Evropě je mimo jiné i kvůli radikálnímu islamismu ve vážném ohrožení. Většina lidí si dobře uvědomuje závažnost této hrozby. Nyní je obrovskou výzvou pro německou i rakouskou vládu, aby s tím začaly urychleně něco dělat.
Kdo z těchto problémů zatím nejvíce těží?
V případě Německa je to jednoznačně krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) a v Rakousku podobně zaměření Svobodní (FPӦ). Obě zmíněné strany mají nyní v předvolebních průzkumech navrch. Bohužel.
A pokud se nepodaří problém vyřešit vládnoucím konzervativním stranám, dosavadní trend vzestupu krajní pravice bude pokračovat.
