Článek
Na využívání těchto prostředků mimo EU je potřeba dohlížet stejně bedlivě jako v rámci ní. Pokud se tak nestane, reálně hrozí, že finanční prostředky, jejichž účelem má být pomoc lidem v nouzi, mohou jít nakonec ve prospěch teroristických organizací.
Jednou z oblastí, kam směřují miliardy eur, je pásmo Gazy. Dlouhodobě zaznívá kritika, že peníze neplní svůj účel a končí na účtech představitelů teroristického hnutí Hamás a vyplácí se z nich například podpora rodinám teroristů.
(Ne)překvapivá odhalení
A nedávno vyšel najevo další skandál. Server Euractiv přinesl odhalení, jak některé dobročinné organizace podporované EU měly, byť třeba nevědomě, napomáhat palestinskému teroristickému hnutí Hamás.
Na první pohled se mohou zjištění jevit jako opravdu šokující. Vzhledem k tomu, co se dělo v minulosti, by ale neměla nikoho překvapovat.
Materiály poskytla Euractivu izraelská nevládní organizace NGO Monitor. Odhalují nám rozsah úsilí Hamásu o kontrolu nad organizacemi financovanými z prostředků EU. Šlo o sdílené interní dokumenty tohoto teroristického islamistického hnutí, které měla k dispozici už zmíněná organizace NGO Monitor.
Peníze z EU určené na humanitární účely využíval Hamás
Interní písemnosti teroristické organizace podle zjištění Euractivu ukazují, že Hamás sledoval mezinárodní nevládní organizace působící v Pásmu Gazy a vyžadoval, aby s nimi spolupracovali prověření prostředníci. A některé z těchto nevládních organizací jsou dokonce příjemci evropských peněz.
Dokumenty z let 2018 a 2022 byly nalezeny v Pásmu Gazy izraelskými úřady během války, která začala po teroristickém útoku Hamásu na Izrael dne 7. října 2023. Odtajnila je izraelská armáda a výzkumníci z jeruzalémské organizace NGO Monitor pak analyzovali jejich digitální i fyzické kopie.
Nalezené materiály nám poskytují jedinečný vhled do toho, jak tzv. Mechanismus vnitřní bezpečnosti, speciální jednotka v rámci ministerstva vnitra Hamásu, sledoval a schvaloval projekty realizované nevládními organizacemi v Gaze.
Spisy také naznačují, že evropské nevládní organizace, byť nevědomky, spolupracovaly s teroristickou skupinou mnohem těsněji, než se dosud předpokládalo.
Napojení na nevládní organizace
NGO Monitor uvádí, že Hamás využíval jakési „garanty“ – obyvatele Gazy, kteří sloužili jako kontaktní osoby mezi teroristickým hnutím a příslušnými nevládkami. Často zastávali vlivné administrativní pozice v organizacích, jako je ředitel nebo předseda správní rady.
Zatímco někteří z těchto jednotlivců byli přímo členy hnutí, jiní byli popsáni jako důvěryhodní sympatizanti nebo lidé „napojení na Hamás“. Tento termín byl použit například pro člena italské humanitární nevládky Cesvi, která byla financovaná z evropského rozpočtu.
V dokumentu z prosince 2022 byly dokonce zmíněny osobní údaje několika takových garantů a dále se v něm píše, že tito lidé mohou být „využiti pro bezpečnostní účely k infiltraci zahraničních asociací, jejich zahraničních vedoucích pracovníků a jejich aktivit“.
Hamás měl podle odhalených materiálů také detailní znalosti o vnitřním fungování organizací. V jedné zprávě z roku 2020 úřady vládnoucích islamistů poznamenaly, že kanceláře organizace International Medical Corps (IMC) byly na týden uzavřeny.
Odmítly totiž Hamásu předložit finanční a administrativní zprávy. Poté, co tato organizace financovaná EU splnila požadavky, její kanceláře mohly být znovu otevřeny. V dokumentu z prosince 2022 úřady v Gaze uvedly, že administrativní ředitel IMC byl v té době členem teroristické skupiny s hodností kapitána.
Zavlažovací projekt pro ovocné stromy
Dokumenty také jasně svědčily o tom, že se hnutí vládnoucí v Gaze snažilo využít práci nevládních organizací dokonce i k podpoře svých ozbrojených aktivit. V záznamu z 16. června 2021 bylo zmíněno, že známá charitativní organizace Oxfam spolupracovala s místní skupinou napojenou na Hamás při realizaci zavlažovacího projektu pro ovocné stromy. Šlo o projekt financovaný z prostředků EU.
Teroristická skupina tvrdila, že projekt pomůže jejím vojenským cílům. Realizovaný byl totiž v pohraniční a bezpečnostně citlivé oblasti. Samotný Hamás přiznával, že mu projekt sloužil k vybudování krytí pro odbojové aktivity v pohraničních oblastech.
Hnutí bedlivě dohlíželo na to, aby byl tento projekt Oxfamu realizován způsobem, který by odpovídal „udržování a utajování taktických pozic výhodných pro jeho síly.“
Proč se nedodržela pravidla?
Interní dokumenty nám tak jasně dokazují infiltraci a kontrolu humanitárních organizací v Gaze ze strany Hamásu. Velmi podrobně jsou v nich popsány způsoby, jak byla monitorována, kontrolovaná a ovlivňovaná činnost nevládních organizací.
Žádná z těchto organizací přitom tyto praktiky ze strany hnutí vládnoucího Gaze dříve nezmiňovala. Můj kolega, německý europoslanec Niclas Herbst, už proto vyzval k zavedení prověřovacích mechanismů pro organizace působící v Pásmu Gazy.
Pro Euractiv prohlásil, že „Evropská komise musí konečně brát svá vlastní pravidla vážně a vynucovat je.“ A já k tomu dodávám, že pravidla byla stanovena jasně.
Už od roku 2019 totiž EU vyžaduje, aby příjemci grantů a dodavatelé zajistili, že žádní subdodavatelé, účastníci workshopů či školení ani příjemci finanční podpory nejsou předmětem sankcí EU, což se vztahuje i na zmiňované palestinské hnutí.
Platí, že pokud nebudou neziskové organizace dodržovat stanovená evropská pravidla týkající se teroristických skupin, nebudou v takovém případě moci počítat s jakoukoli finanční podporou ze strany EU.
Ve svém vlastním zájmu si dnes Evropa musí více než kdy jindy hlídat, kam její peníze směřují. Považuji za naprosto nepřípustné, aby šly na podporu skupin, které otevřeně opovrhují Evropou, naší kulturou a páchají teroristickou činnost.
