Kvůli jedné zemi Evropa stále nezvládá nelegální migraci

Dlouhodobě se daří navracet jen zlomek těch, kteří dostali příkaz k deportaci. Kvůli tomu se po Evropě volně pohybují tisíce lidí představující nebezpečí pro naši bezpečnost. Změny se slibovaly už mnohokrát. Dlouho se ale nic nedělo.

Naprosto rozumím tomu, že mnoho lidí v Evropě je frustrovaných z toho, že evropské země nedokážou zajistit ani dodržování vlastních pravidel.

Nyní to konečně vypadá, že se věci začínají měnit. Nedávno byla v Evropském parlamentu a Radě schválena legislativa výrazně usnadňující navracení. Nové návratové nařízení doplňuje migrační a azylový pakt a má zajistit také rychlejší a efektivnější navracení neúspěšných žadatelů o azyl do zemí, odkud přišli.

Nově má existovat možnost zřizovat návratová centra ve třetích zemích. Na základě bilaterálních dohod tam budou moci země EU vysílat neúspěšné žadatele o azyl. Nepochybně jde o přelomový krok a posun dopředu. K tomuto rozhodnutí se ale mělo dospět už dávno.

Rychlejší návraty běženců

Navíc nemůže zůstat jen u toho. Frakce Evropská lidová strana, jejíž jsem členem, už nyní vyvíjí tlak na Evropskou komisi, aby připravila ještě další legislativní změny. Do vedení Evropské komise už doputoval dokument, v němž je předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová vyzývána k tomu, aby podnikla další kroky.

Mezi klíčové návrhy patří možnost vracet žadatele o azyl přicházející z bezpečných nečlenských zemí už na hranicích Evropské unie. Dokument zároveň požaduje rychlejší návraty uprchlíků do jejich domovských zemí, jakmile to bezpečnostní situace dovolí.

Navrhuje se také zrušení institutu subsidiární ochrany. Získávají ho především lidé, kteří nesplní podmínky pro přiznání azylu ani postavení uprchlíka, ale po návratu do vlasti by jim hrozila vážná újma, například kvůli občanské válce.

Řada těchto lidí ale zůstává v Evropské unii i poté, co se situace v jejich domovské zemi změní k lepšímu a nebezpečí už jim nehrozí. Téměř 80 procent z 381 tisíc lidí se subsidiární ochranou v Německu tvoří podle zjištění německého deníku Bild Syřané. A to je samozřejmě špatně. Tito lidé by měli pomoci s obnovou své země.

Konec naivity

Německý poslanec za CDU Detlef Seif, který má v Bundestagu ve své frakci na starosti azylovou a migrační politiku v této souvislosti také uvedl, že cílem je vytvořit „jasný, spravedlivý a nepřetěžující azylový systém“, který má ukončit období naivity. Jak říká, nesmí se opakovat migrační krize z let 2015 a 2016.

Součástí návrhu je i zavedení stropu na celkový počet přijatých běženců. Za přijatelný považuje poslanec Seif limit maximálně 300 tisíc lidí ročně pro celou Evropskou unii. Podle něj by mělo jít výhradně o osoby skutečně potřebující ochranu, které nepředstavují bezpečnostní riziko.

Má to svůj dobrý důvod: Záměrem opatření je zamezit ekonomické migraci prostřednictvím azylového systému. Azylový systém totiž často využívají lidé, kteří ve skutečnosti utíkají do Evropy jen z ekonomických důvodů.

Větší podporu by měly dostat země původu a tranzitní státy. Plánovaná návratová centra například v Uzbekistánu nebo ve Rwandě by měla usnadnit identifikaci migrantů a jejich navracení.

Katastrofální španělská politika

Většina evropských zemí z pochopitelných důvodů zpřísňuje pravidla týkající se migrace. Třeba Švédsko, donedávna známé svou vstřícnou imigrační politikou, nyní obrací o 180 stupňů. Za situace, kdy se země potýká s válkami gangů, bombovými útoky či vznikem paralelních společností, nic jiného nezbylo.

Ruší se třeba institut trvalého pobytu pro žadatele o azyl. Nahrazují ho pouze dočasná povolení. Zpřísňují požadavky na bezúhonnost. Cizinec může o povolení k pobytu přijít nejen kvůli spáchání trestného činu, ale třeba i v případě napojení na kriminální gangy či jiného problémového chování.

Zdaleka ne všechny současné trendy v oblasti migrace lze považovat za povzbudivé. Vláda jedné z největších zemí EU veškeré snahy o potlačení nelegální migrace fakticky sabotuje.

Španělský premiér Pedro Sanchez vyhlásil rozsáhlou amnestii pro nelegální migranty. Původně se počítalo „jen“ s půl milionem lidí. Nezávislý think-tank Funcas předpokládal podstatně vyšší počet: Podle jeho odhadů mělo jít až o 840 tisíc osob.

Zájem překonal veškerá očekávání

Španělsko obdrželo zhruba 1,2 milionu žádostí od nelegálních migrantů, kteří usilují o legální status v rámci největšího programu legalizace v evropské historii, což je více než dvojnásobek půl milionu žádostí, které vláda očekávala.

Pedro Sánchez obhajoval tuto amnestii jako akt spravedlnosti a říká, že posílí ekonomiku. Pokud vezmeme v úvahu i slučování rodin těchto žadatelů, může se číslo vyšplhat až na tři miliony!

Zástupci policie zde velmi ostře kritizovali Sánchezovu vládu za přenesení odpovědnosti za zpracování žádostí o legalizaci z policie na ministerstvo pro migraci.

Tento krok opomíjí odborné znalosti policie v oblasti ověřování totožnosti žadatelů a jejich dokladů. Tím se oslabuje schopnost kontroly v tak klíčových oblastech, jako je pravost dokladů a trestní rejstříky.

Počet cizinců ve Španělsku ale už nyní překračuje 10 milionů, což představuje přibližně 20,3 % populace země, nejvyšší podíl v její historii. Země však v souvislosti s tím řeší bezprecedentní vlnu násilné kriminality, bezpráví, veřejného nepořádku, pouličního násilí a nárůstu znásilnění.

Dopady na celou EU

Navíc musíme mít na paměti, že rozhodnutí vlády Pedra Sáncheze se zdaleka netýká jen samotného Španělska. Vzhledem k tomu, že uvnitř EU existuje volný pohyb osob, pocítí dopady španělské imigrační politiky také celý zbytek Evropské unie, resp. Schengenského prostoru.

Španělský premiér svým bezprecedentním krokem ohrožuje celý Schengenský prostor. Patrně více než milion špatně prověřených lidí (a možná i několikanásobně více) se bude moci volně pohybovat prakticky po celé EU i několika dalších zemích. Legalizaci více než milionu nelegálních migrantů považuji za regulérní zločin!

Vraťme se ale zpět k samotným návrhům Evropské lidové strany. V brzké době se očekává, že se o nich bude v Bruselu tvrdě vyjednávat. Zvláště eurokomisař pro migraci Magnus Brunner by měl prosadit tvrdší přístup navzdory odporu z mnoha stran.

Účinnější migrační politika představuje šanci, jak přispět k obnovení důvěry veřejnosti v demokratické instituce. Evropa musí udělat více pro zvládání migrace a toto je krok správným směrem.

Neobejdeme se bez kontroly nad tím, kdo přijde do Evropy a pomoc musejí dostat jen ti, kteří ji opravdu potřebují. Nemůžeme poskytovat útočiště lidem, kteří mohou představovat riziko pro naši bezpečnost. A také je naprosto nepřípustné, když některá země toto úsilí sabotuje!

Přeji hezký den a veselou mysl!