Článek
V praxi by to znamenalo, že Hamás by mohl bez větších následků provádět teroristické útoky na izraelské civilisty, protože by za ně sklidil jen vcelku bezzubou kritiku. Naopak Izrael by prakticky neměl právo se bránit a provádět jakékoli rozsáhlejší operace proti teroristům.
Pozornost by byla nadproporčně zaměřená právě na Izrael, a naopak válečné zločiny Ruska na Ukrajině, pronásledování Ujgurů čínskou vládou či třeba etnické čistky v súdánském Dárfúru by se dočkaly jen okrajové pozornosti. Dvě nedávná prohlášení v reakci na situaci v Izraeli a Gaze o tom svědčí vcelku výmluvně.
Jak se má Izrael bránit?
Izrael se snaží na rozdíl od Hamásu o to, aby se v co nejvyšší možné míře mohlo předejít nevinným lidským obětem. Před zahájením své operace dal proto civilistům výzvu k opuštění oblasti. Ravina Shamdasani, mluvčí Vysokého komisaře pro lidská práva OSN však prohlásila, že izraelská výzva k evakuaci může porušovat mezinárodní právo.
Prohlášení OSN ohledně evakuace civilistů z Gazy je pro mě naprosto nepochopitelné. Ti lidé přeci nejsou natrvalo vyhánění z domovů! Pouze jsou vyzýváni k tomu, aby umožnili izraelské armádě zlikvidovat teroristy, kteří mají na svědomí zločiny na nevinných civilistech.
Bezpečnostní expert Martin Svárovský to výstižně přirovnal k situaci, kdy se policie chystá na přestřelku s gangstery, ulici uzavře a obyvatele okolních domů odvede pryč, aniž by s nimi o tom diskutovala. Až bude oblast gangsterů zbavená lidé se do ní po skončení zásahu mohou vrátit.
A to samé lze očekávat i v případě obyvatel Gazy. Kdyby palestinští teroristé neprovedli 7. října odporný masakr izraelských obyvatel, k žádné rozsáhlé izraelské operaci by nemuselo vůbec dojít. Absolutní odpovědnost za smrt nevinných Palestinců nesou teroristé a ti, co je podporují nebo oslavují.
Bagatelizace zjevného zla
Nemenší pozdvižení vzbudila slova generálního tajemníka Antonia Guterrese. Ten ve svém projevu k Radě bezpečnosti sice odsoudil jednání Hamásu, nicméně s tím, že je podle něho důležité si uvědomit, že útoky Hamásu se neodehrály ve vzduchoprázdnu a mluvil o 56 letech dusivé izraelské okupace, které musí čelit palestinský lid. Slova generálního tajemníka OSN byla zvolená naprosto nevhodně.
V současné době, několik dní po strašlivém útoku Hamásu, který byl fakticky nejhorším masakrem židovského obyvatelstva od dob holokaustu, silně zavání tato slova přinejmenším zlehčováním, či dokonce ospravedlňováním zcela zjevného zla. A to je zcela nepřijatelné!
Dovolil by si někdo tvrdit, že se například teroristické útoky 11. září 2001 či masakr v pařížském Bataclanu v listopadu 2015 neodehrály ve vzduchoprázdnu? Opravdu ne!
Člověk v jeho postavení by měl navíc vědět, že pásmo Gazy už Izraelem okupované není, protože izraelská armáda ho opustila už v roce 2006 a od té doby je bez přítomnosti izraelských vojáků a osadníků. To bychom už ale od některých nejvyšších představitelů OSN chtěli opravdu moc.
Židé mají opět strach
O zjevné zaujatosti OSN vůči Izraeli jsem ostatně psal už mnohokrát. Rozhodně ne poprvé a také zcela určitě ne naposledy zde OSN bohužel opět předvádí svojí naprostou slabost a neschopnost adekvátně reagovat.
Nejinak tomu bylo i u její nechvalně známé předchůdkyně – Společnosti národů. Ta vstoupila do dějin jako organizace, která nedokázala zabránit rozpoutání druhé světové války a nacistickým zvěrstvům.
Dobu, kdy Společnost národů totálně selhala, nám nyní evokuje donedávna hůře či lépe skrývaný antisemitismus zejména v evropských muslimských komunitách, který nyní v Evropě důsledkem událostí v Izraeli a Gaze naplno vyhřezl na povrch.
Některé nynější historické paralely se třicátými léty minulého století jsou skutečně opravdu znepokojující a není divu, že mnozí Židé v Evropě musí bohužel opět žít ve strachu.
