Článek
Původně neměla budova vůbec vzniknout pro účely evropské instituce, rok po dokončení byla stále prázdná.
Dříve se uvažovalo o její koupi, ale nakonec byl s majitelem, jímž není nikdo jiný než francouzský stát, dohodnutý její pronájem za 700 000 eur (17,2 milionu korun) ročně. Výhodný pronájem této budovy má být jen strategickým tahem Francie na udržení plenárních zasedání ve Štrasburku.
Existence sídla EP ve Štrasburku je zakotvená v zakládajících smlouvách EU. Smysluplnost existence více sídel – v Lucemburku navíc sídlí ještě sekretariát – ale budí pochybnosti. Štrasburské sídlo je obvykle využívané jen jeden týden v měsíci, a to ještě jen po dobu čtyř dnů.
Prakticky po celý zbytek času zejí budovy prázdnotou. Nejen náklady na štrasburské sídlo, ale už jen samotné pravidelné pendlování europoslanců, jejich asistentů, zaměstnanců této instituce, novinářů a dalších lidí mezi dvěma místy, kde parlament zasedá, bývá dlouhodobě předmětem časté a naprosto oprávněné kritiky z různých stran.
Ne náhodou se pro toto pravidelné přemisťování vžilo označení „stěhování cirkusu.“
Neekonomické a neekologické pendlování
Už v roce 2013 vznikla z iniciativy Evropského parlamentu studie, podle níž by se přesunutím všech činností Evropského parlamentu ze Štrasburku do Bruselu ušetřilo 103 milionů eur (v cenách roku 2014). Podobnou studii nechal vypracovat i Účetní dvůr.
Ten došel k podobnému, a dokonce o něco vyššímu číslu. Výdaje na sídlo měly podle jeho zjištění vycházet na 109 milionů eur ročně. Jedná se o ne úplně zanedbatelnou částku odpovídající cca. 6 % rozpočtu Parlamentu.
Ačkoli se jedná o menší část celkových nákladů, nemění se tím nic na skutečnosti, že Evropský parlament by měl jít ve své odpovědné politice příkladem a dobře rozmýšlet vynaložení každého centu.
Toto stěhování nezatěžuje jen parlamentní rozpočet, ale i životní prostředí. Více než deset let nazpět vznikla studie, podle které kdyby EP zasedal jen v Bruselu, ušetřilo by se 19 tisíc tun CO2 ročně.
Za zmínku ještě stojí, že v listopadu roku 2020 využil Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu celkovou ekologickou zátěž a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2030 jako argument k výzvě ke zrušení štrasburského sídla.
Zbytečně vyhozené peníze
Kritika tedy zaznívá z mnoha různých stran a velmi rozmanité bývají i argumenty proti. Změna ale není přinejmenším v dohledné době pravděpodobná. Jak už bylo zmíněno, Štrasburk coby sídlo Evropského parlamentu je zakotvený v zakládajících smlouvách, k jejichž změně by byl zapotřebí souhlas všech členských zemí.
Zrušení nepřekvapivě naráží především na odpor Francie. Nepomohla ani iniciativa německého europoslance za recesistickou stranu Die Partei Nico Semsrotta, který chtěl problém vyřešit tím, že sál parlamentu v Bruselu symbolicky „překřtil“ rozbitím lahve na Štrasburk.
Ale zpět k samotné budově. Neustále rozšiřovat počet parlamentních budov ve Štrasburku nedává absolutně žádný smysl, když najdou jen malé využití. Jedná se pouze o úlitbu Štrasburku a francouzským politikům a zbytečné vyhazování peněz oknem.
Zvláště když už nyní peníze na „stěhování cirkusu“ sklízí kritiku ze všech stran, považuji za naprosto zbytečné přidávat k málo využívanému štrasburskému sídlu ještě další budovy! Namísto pronájmu nových budov by se mělo především investovat do opravy těch stávajících, které nejsou ve zrovna ideálním stavu.
Přeji hezký den a veselou mysl!
