Článek
Mouchy jsou hmyz, který považujeme jednoznačně za otravný a z hlediska hygieny leckdy i nebezpečný. A kdyby nebyly kořistí mnoha jiných živočichů, kteří je potřebuje k přežití, dost možná bychom je chtěli zcela zlikvidovat. Přesto i ony, otravné a nežádoucí, jsou sužovány někým dalším. Tím nepřítelem je hmyzomorka muší, houbový parazit, který je nakazí, roste v jejich tělech, ovládá jejich chování a nechá je zemřít, aby jejich mrtvé tělo mohla využít ke svému dalšímu šíření. I když často napadá mouchy, její obětí se může stát i jiný druh hmyzu z řádu dvoukřídlých.
Hmyzomorka muší (Entomophthora muscae)
Jako parazitická houba patří hmyzomorka muší mezi zygomycety, plísně. Samotná houba vypadá jako jemná, vláknitá struktura, která roste uvnitř těla hmyzu. Jakmile houba napadne hostitele, v tomto případě mouchu, vytváří na jejím těle spóry, které jsou viditelné jako malá bílá vlákna nebo „vlásky“ vyrůstající z těla mouchy. Když je houba zralá, uvolňuje spóry do okolního prostředí, kde mohou infikovat další mouchy. O podobné houbě, která pro změnu napadá mravence, jsem už dříve psal zde.
Fascinujícím jevem je schopnost této primitivní houby ovládat svého hostitele. Spóry zvané konidie infikují mouchu a dokáží proniknout do jejího těla, což má vliv na nervový systém mouchy. Současně houba „tráví“ vnitřní orgány, z nichž získává energii nezbytnou pro svůj další růst. Napadené mouchy se chovají podivně, mají problém s motorikou, převracejí se na záda, špatně létají. Kromě změn v chování je možné rozpoznat nakažené mouchy i podle vzhledu. Na jejich tělíčku, obvykle nejdříve na zadečku, se začnou objevovat prstencovité útvary světlé barvy, které během několika málo hodin vytvoří jemný a hebký povlak, který mouchu z velké části pokryje.
Moucha napadená hmyzomorkou muší má povlak na tělíčku
Když je moucha z pohledu hmyzomorky připravená k závěrečné „akci“, donutí ji vyhledat vysoko umístěné místo, obvykle na nějaké vysoké rostlině, kde se bude moct „připevnit“ a v nehybném stavu zůstat až do své smrti, která přijde poměrně brzo, většinou během několika hodin. K tomuto přichycení a setrvání na místě dochází obvykle ve večerních hodinách, kdy stoupá vlhkost. Od první infekce spórami až po tuto podivnou smrt uběhne jen několik dní, napadená moucha umírá obvykle do jednoho týdne od infekce.
Důvodem k vyhledání vysokého místa je skutečnost, že odtamtud se budou moci houbové spóry lépe šířit do okolí a je větší šance, že dokáží infikovat nové mouchy. Aby toho však nebylo málo, během vystřelování houbových spór dochází i k vylučování chemikálií, které vábí jiné mouchy jako afrodiziakum a ty se snaží s mrtvou a nakaženou mouchou spářit. Tím si houba zajistí, že její spóry snadno najdou nový cíl. Během snahy o kopulaci často dojde i k „prasknutí“ mrtvé mouchy a spóry tak vystřelí ven ve velkém.
Chování a efektivita této houby je na jednu stranu děsivá, na druhou je to ale fascinující způsob života a rozmnožování. Houba se aktivně podílí na regulaci početních stavů much a pro vědce je zdrojem zajímavých informací o tom, jak dokáže postupně převzít nadvládu nad tělem hostitele.
Moucha zůstane nehybná na vyvýšeném místě, kde následně zemře.
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://biocontrol.entomology.cornell.edu/pathogens/entomophagamuscae.php
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/houba-meni-mouchy-v-zombie-vedci-popsali-jake-geneticke-triky-k-tomu-pouziva-352700
https://www.stoplusjednicka.cz/paraziticka-houba-zneuziva-musi-sexualni-apetit-ze-svych-obeti-dela-nekrofily
https://www.ohoubach.cz/atlas-hub/detail/905/Hmyzomorka-musi/
https://www.forbes.com/sites/scotttravers/2024/11/24/the-strange-zombie-fungus-that-controls-its-host-and-eats-it-alive/
