Článek
Noční přechod Beskyd je turistická akce, která se koná kolem letního slunovratu, účastní se jí přibližně 500 turistů a já ji spojuji rovněž se Dnem otců aneb „i muži mají své dny“. Trasa je dlouhá přibližně 53 km a vede z Lysé hory na Velký Javorník, přičemž k tomuto úseku je třeba přičíst ještě úsek z Ostravice na Lysou horu a poté sestup z Velkého Javorníku do údolí, buď do Frenštátu, Rožnova nebo zpět na sedlo Pindula, to již záleží na každém účastníku, bo cíl je na Velkém Javorníku. Převýšení je necelých 3000 výškových metrů, přičemž po trase je nezbytné zdolat Lysou horu (1323 m.n.m.), Čertův mlýn (1206 m.n.m.), z Pusteven (1005 m.n.m.) mírně vystoupat na Radhošť (1129 m.n.m.) a po sestupu přes sedlo Pindula vystoupat do cíle na Velký Javorník (918 m.n.m.).
Nejedná se tak úplně o závod, nýbrž spíše o pohodovou turistickou akci, při které se člověk výborně odreaguje, vyčistí hlavu a načerpá energii v úžasné beskydské přírodě. Letos do poslední chvíle nebylo jasné, zda bude přát počasí, ale nakonec po odpoledním dešti na Lysé hoře se počasí umoudřilo a celou noc bylo příjemně bez deště. Vzhledem k tomu, že u této akce je plovoucí start mezi 15. - 19. hodinou z Ostravice, vyplatilo se vzhledem k predikci počasí vyrazit až na poslední chvíli, což jsem ale stejně měl v plánu, protože jsem chtěl stihnout západ slunce na Lysé hoře a východ na Velkém Javorníku.
Z Ostravice jsem se vydal v 18:45 a cestou nahoru potkával davy účastníků, které se valily s pláštěnkami a ponči dolů, terén byl skutečně se stoupající nadmořskou výškou mokrý, avšak již nepršelo. Těšně pod Lysou horou mne v 20:10 oslovil organizátor, zda jsem účastníkem této akce a dal mi kontrolní razítko do papírové tabulky, že jsem dorazil na Lysou horu. S ohledem na to, že západ slunce byl v 21 hodin, měl jsem dostatek času navštívit místní osvěžovnu, dát si česnečku a vyčkat, zda se mraky rozeženou a bude možné sledovat tu parádní podívanou, kdy slunce zapadá za Pradědem. Povedlo se, kolem půl deváté se mraky rozestoupily a představení nic nebránilo v cestě. Pokochal jsem se s pár dalšími turisty a vyrazil na seběh do Ostravice, kdy jsem měl v plánu horní kamenitý úsek absolvovat pokud možno ještě za světla, což se povedlo a teprve na Mazáku jsem zapínal čelovku a dorazil do Ostravice v 22 hodin.
Z Ostravice následuje relativně pohodový asi 5 km dlouhý úsek po asfaltové cestě kolem druhé nejvyšší hory Beskyd - Smrku na Horní Čeladnou, kde je občerstvení. Sem jsem dorazil v 23 hodin a ačkoliv bylo avizováno, že občerstvení zde bude k dispozici do půlnoci, paní již byly na odjezdu a místo výborného chleba se sádlem a dalšími pochutinami na mne zbyly pouze dvě tyčinky. Naštěstí jsem měl ještě jisté rezervní zásoby v batohu. Další účastníci, co přišli po mně, měli již smůlu, bo nedostali nic. Nelze zde však argumentovat tím, že kdo pozdě chodí, sám sobě škodí, neboť akce je koncipována jako noční, a tedy pokud vycházím z Lysé hory po západu slunce, nejsem s to dorazil na 13 km vzdálenou občerstvovnu dříve než v 23 hodin. Nemyslím si, že bych byl nějaký pomalík. Tak snad příští rok dojde v tomto směru ke zlepšení, protože další možnost občerstvení je až na Radhošti, tedy cca tři hodiny cesty.
Z Horní Čeladné jsem vycházel cca 23:30 a následoval nejprve úsek široké lesní cesty na Folvark a poté technický úsek kolem Kněhyně na Čertův mlýn - nejvyšší vrchol Zlínského kraje, odkud vede nepříjemný sestup na Pustevny, kam jsem dorazil kolem jedné hodiny ráno. Z Pusteven to je odpočinkový úsek po hřebeni na Radhošť, kde byla otevřená restaurace. Frgál s kofolou o půl třetí ráno přišly vhod. Současně byla otevřená kaple na Radhošti, kterou mne pan farář provedl a popovídal zajímavosti s touto stavbou spojené, za což mu tímto velmi děkuji. Ku příkladu, že v půlce kaple prochází hranice krajů a rovněž evropské rozvodí, kdy voda ze severní strany odtéká do Baltského moře, zatímco z jižní strany do Černého moře.
Z Radhoště jsem odcházel ve tři hodiny ráno, v údolí na sedle Pindula jsem byl za necelou hodinku a vydal se na zdolání posledního kopce přechodu - Velkého Javorníku, těsně před vrcholem jsem se zastavil, abych zachytil východ slunce, pokochal se, získal razítko s příchodem 5:05, dal si výživový energetický koktejl a kolem 6. hodiny jsem se vydal na sestup do Frenštátu pod Radhoštěm, odkud jsem poté pokračoval zpět na ubytování do Ostravice.
Zásadní pro úspěšné absolvování této akce je správně nastavená hlava, příznivé počasí a správné čtení terénu, který je v Beskydech místy hodně kamenitý a prudký.
Akce to byla vydařená, hlava vyčištěná, po hodině spánku jsem již vyrážel s rodinkou na regenerační vycházku k ostravickým peřejím a další den se vydal na další zdolání Lysé hory - 16. výstup, tentokrát od přehrady Šance a aby to nebylo tak jednoduché, tak se jednalo o „výtlač“ kočárku s dvouletou dcerou, takže místo turistických 7 km bylo třeba absolvovat na horu 12 km.
Přeji všem krásné letní dny a třeba někdy na horách na viděnou, nebo spíše ahoj.
