Článek
Na turnaj tradiční velikonoční turnaj vyrazil téměř kompletní kádr, trenéři postavili do celodenního klání dva rovnoměrně vyskládané týmy. Hrálo se na městském stadionku WAF Graubn v Brigittenau, připomínajícím holešovickou Lokomotivu, jen to sevření okolními činžáky bylo ještě těsnější. Atmosféra vládla bouřlivá, fandit přišla i řada Čechů, žijících ve Vídni.
Po pěti zápasech ve skupinách, postoupila 1 do té zlaté a 2 do stříbrné. Celkem tedy všichni odehráli deset utkání ve formátu 6+1 bez ofsajdů na těsnějším hřišti. Velkou roli tedy hrálo nasazení a zarputilost, která v podání domácích v této kategorii až překvapila. Závěrečný duel týmu 1 měl hodně vypjaté finále v podobě přísně nařízené penalty, kterou gólman Bohemky lapil.
Pražané potkali týmy z šesti zemí včetně akademie Šachtaru, výběru ukrajinských dětí z Vídně. Hlavně ty rakouské nabídly pestrý kosmopolitní mix hráčů původem z Balkánu, zemí bývalého Sovětského svazu, arabských států i Afriky. Velká zkušenost! A malí klokani se rozhodně neztratili, 1 skončila čtvrtá celkově, 2 čtvrtá se druhé skupině – tedy celkově desátá.
Zvýšenou motivaci získali kluci den předtím. Samozřejmě nemohli vynechat návštěvu přestavěného Hanappiho stadionu v Hütteldorfu, sídla Rapidu Vídeň, v polovině osmdesátých let druhého domova Klokana století Antonína Panenky. Ostatně i tady je členem Jedenáctky století, však v roce 1986 dovedl tým až do finále evropského Poháru vítězů a dodnes mu posílají celoroční permanentku i místo na parkování. Na což třeba ještě nemohl dosáhnout legendární Pepi Bican, který tu začínal.
„Ano, samozřejmě, jen přijeďte,“ odepsal na mailovou žádost na poslední chvíli Peter Klingelmüller z klubového marketinku. Přestože jen pár hodin před tím Rapid utrpěl fatální k. o. od švédského Djurgaardenu v evropské Konferenční lize. Na druhý den v recepci čekal na kluky průvodce, který jim ukázal a dovolil prošmejdit zázemí celého stadionu – od kabin přes tiskové středisko a restauraci až po lavičky na hlavní ploše. „Jen na trávník, prosím, nešlapejte,“ varoval je v deštivém odpoledni. Rapid získal další fanoušky… Takhle neposlouchali ani svého trenéra o den později.
Kromě fotbalových zážitků si chlapci také rozšířili rozhled. Někteří ve velkolepé francouzské zahradě paláce Belvederu, kde se dá i pěkně poběhat. Další stihli zoologickou zahradu (bez pandy…), klasický památkový okruh Ringstrasse s katedrálou svatého Štěpána, kde zrovna v neděli probíhala velkolepá velikonoční mše, i nákupní Mariahilfestrasse. Jen do zámku Schönbrunn mládež na protest nechtěla, tvrdíc, že jeho vládkyně Marie Terezie jim zařídila povinnou školní docházku… To spíš vydrželi lahůdku pro odrostlé fajnšmekry v podobě restaurantu novodobého Amadea Falca s jeho plakáty i platinovými deskami. Stačilo zmínit, že je považován za prvního bílého rappera.
Část týmu našla základnu v a&o hotelu/hostelu Hauptbahnhof, přímo u moderního hlavního nádraží. Má tedy ideální polohu, ostatně tak to platí pro všechny hotely této značky, které pokračují v expanzi do evropských metropolí. Najdete je už v 28 městech, několik let také v Praze-Malešicích, teď čerstvě třeba v anglickém Brightonu na dosah Londýna, nebo noblesní italské Florencii.
Zázemí v bývalém činžáku přetřeným veselými barvami tvoří jednoduše zařízené pokoje pro dva, tři nebo čtyři, klidně i s palandou, nebo rovnou dva propojené pro celou větší rodinu, kdy až čtyři děti mají pobyt s rodiči zdarma. Poznáte metropolitní uvolněnou atmosféru jako někde na koleji nebo na výletě s partou kámošů či spřízněných rodin za rozumnou cenu, kterou tu stanovují dynamicky.
