Článek
Anketa
V posledních dnech jsem si všimla zvláštní věci. Objevily se vtipy na adresu Andreje Babiše a jeho hole. A co se stalo? Polovina lidí se zasmála, druhá polovina se urazila. Dokonce se objevily hlasy, že by se mělo podávat trestní oznámení za urážku.
A já si říkám: vážně? Už jsme došli tak daleko, že vtip je hrozba?
Smích jako ventil
Češi měli vždycky jednu zbraň – humor. Černý, drsný, sarkastický, někdy až za hranou. Ale právě ten nás držel nad vodou v dobách, kdy se jinak nedalo. Smích je způsob, jak se vyrovnat s absurditou světa.
Ať už se smějeme vládě, opozici, nebo vlastní smůle, je to ventil. Připomínka, že i mocní jsou jen lidé, a že i těžké události lze přežít lépe s nadhledem.
Satira není zločin
Satira vždycky přehání, karikuje a zvětšuje. To je její podstata. Ať už je to Švejk, Cimrman, nebo memes na Facebooku. Smát se politikům i událostem je normální. Dokonce zdravé. A už vůbec to není trestný čin.
Když někdo tvrdí, že vtip je urážka, tak spíš vypovídá o tom, že mu chybí nadhled. Protože kdo si neumí udělat srandu sám ze sebe, stává se bubákem.
Když humor zmizí
Představte si svět, kde se lidé bojí udělat vtip. Kde se všechno bere smrtelně vážně. To by byl konec nejen smíchu, ale i svobody. Humor je poslední místo, kde si můžeme dovolit říkat věci naplno – právě proto, že je říkáme „s nadsázkou“.
Vtipy na politiky ani na události nejsou útokem, ale připomenutím, že ještě žijeme v zemi, kde se smát smíme. A dokud si uchováme černý humor, dokud budeme schopni udělat si srandu z mocných i ze sebe, pořád máme nadhled.
A bez nadhledu? To už bychom byli vážně v háji.
