Opuštěné lázně a naučná stezka u Kružberku v údolí řeky Moravice

Naše putování údolím řeky Moravice začneme v bývalých lázní Jánské koupele, které se nacházejí zhruba 2 km východně od Kružberku. Poté budeme pokračovat po červené turistické trase, kde v Kružberku se napojíme na Čermákovu naučnou stezku, která nás provede přes korunu hráze vodní nádrže Kružberk a poté navštívíme několik zajímavostí. Výlet si můžete rozdělit nebo si ho zkrátit autem.

Lázně vznikly v 19. století na panství rodu Razumovských. Byly nejprestižnější lázně ve Slezsku. Léčilo se zde snad všechno. Jejich nesmírnou výhodou byla blízkost města Opavy a krásné údolí řeky Moravice.

Ve 30. letech, kdy měla lázně ve správě hraběnka Karolina z Arz, však začaly lázně náhle upadat. Důvodem byla konkurence jiných lázeňských obcí a zřejmě také nezájem majitelky. O pozvednutí pověsti Jánských Koupelí se v 50. letech pokoušel lékař a odborník na balneologii Dr. Melion, který provedl analýzu zdejší vody. Situace se však začala lepšit až po objevu pramene Pavla. Hrabě Felix nechal pro nový pramen vyzdít studnu a nechal také zrekonstruovat lázeňské budovy. Roku 1884 se majitelem lázní stal podnikatel Carl Weisshuhn. Koncem 19. století začaly lázně – tehdy již pod nájemcem Adolfem Smetanou – opět upadat. V roce 1895 je odkoupil hrabě Camillo Razumovský. Začátkem 20. století zažily lázně dobu své největší slávy a rozkvětu. Za druhé světové války se pozemky Razumovských spolu se zbytkem Sudet staly součástí Třetí říše. Jánské Koupele byly využívány jako výcvikové středisko Hitlerjugend a později zajatecký tábor pro důstojníky.

Po druhé světové válce byl majetek Razumovských na základě Benešových dekretů znárodněn a Razumovští odešli do Rakouska. V Jánských Koupelích vznikla dětská ozdravovna a později jedno z největších středisek ROH v Československu. Rekreace probíhaly pouze v teplejší polovině roku, tj. od 15. května do 15. října, po zimní období byl areál prázdný. V 70. a 80. letech proběhla další rekonstrukce, tentokrát došlo k zavedení ústředního vytápění do pokojů hlavní budovy a rekreační středisko tak mohlo být využíváno celoročně.

Po revoluci v roce 1989 byl majetek lázní převeden na společnost OREA a do roku 1993 využíván k rekreaci. Od roku 1994 jsou všechny budovy lázní opuštěné a neudržované.

Od roku 2003 začala četná výměna majitelů lázní, ale žádný majitel nezačal s rekonstrukcí. V roce 2005 byl celý areál lázní zapsán na seznam kulturních památek, ale v roce 2013 byla ochrana zúžena pouze na některé budovy. Dnes se na území kdysi slavných lázní nachází pouze chátrající budovy a chodníky zarůstající plevelem. I když opuštěné budovy lákají k prozkoumávání, v žádném případě do nich nevstupujte, hrozí nebezpečí úrazu.

První zmínka o zdejších pramenech pochází z roku 1640. A pojďme si již bývalé prameny představit.

Pramen Jan

První využívaný pramen v Jánských Koupelích. Voda z něj byla využívána pro vodoléčebné účely.

Pramen Marie

Studna tohoto pramene byla vyhloubena v roce 1897. Podle analýzy z roku 1899 je studna hluboká 18,2 metrů, vydatnost pramene je 9,5 litrů za minutu a má teplotu 9,7 °C. Minerálka je bohatá na hořečnaté a vápenaté soli.

Lesní pramen

Nejméně vydatný ze všech čtyř pramenů v Jánských Koupelích.

Pramen Pavla

Pramen objevený roku 1859. Podle analýzy uničovského lékárníka Dr. Doubravy z roku 1862 se ve vodě tohoto pramene nachází osmnáct druhů minerálních příměsí. Jinou analýzu vody provedl profesor Ernst Ludwig roku 1899. Z této práce vyplývá, že studna tohoto pramene je 7 metrů hluboká, voda má 8,7°C a vydatnost činí 10,7 litrů za minutu.

Studny pramenů jsou zanesené hlínou a voda odtéká bez užitku do Moravice, nebo je zadržována na louce v okolí pramenů. Celkový stav lokality je značně neutěšený, do staveb zatéká a majitel má pouze minimální snahu objekty udržovat. Zároveň dochází k devastaci ze strany vandalů.

A my se nyní vydáme po slibované Čermákově naučné stezce. Možná se ptáte, Kdo je ten Čermák, po kterém je tato stezka pojmenovaná. Jan Čermák byl totiž stavitelem vodního díla Kružberk. Vodní dílo Kružberk, které bylo postaveno v 50. letech 20. století a budete se divit, dodnes toto vodní dílo budí obdiv a úctu.

Stavba betonové hráze, umístěné do skalního podloží, byla započata v roce 1948 a ukončena roku 1955. Původním účelem bylo energetické využití, ale s ohledem na stále se zvyšující potřeby pitné vody v Ostravě a okolí bylo od původního záměru upuštěno, a bylo rozhodnuto, že bude sloužit jako zdroj pitné vody. Proto kolem vodní nádrže je vytyčeno ochranné pásmo, do kterého se nesmí vstupovat. Je zde také zakázána jakákoliv rekreace a rybolov. Přehrada dodává vodu do úpravny vody v Podhradí u Vítkova, která je níže po proudu řeky Moravice. K zásobování však slouží vodní tlakový přivaděč, který má délku 6732 metrů a průměr 240 cm. Tato úpravna vody dokáže upravit až 2,7 m3 za sekundu.

Pozůstatky hrádku tvoří vylámaný příkop a zbytek zdi na západní straně. O minulosti hrádku není známo téměř nic. Byl patrně dílem opavských knížat a patřil pak majitelům obce Kružberk, jejíž jméno mohlo být od hrádku odvozeno. Hrádek byl dost malý. Na hradě se předpokládá obytná věžová stavba, věžová brána, parkán a zřejmě menší strážní věž.

Pozůstatky Weisshuhnovy rozhledy jsou milně označovány za pozůstatky hradu Kružberk. Někteří pamětníci tvrdí, že do 50. let 20. století na kamenném podstavci stávala rozhledna ve tvaru jehlanu.

Hned pod zříceninou na skalním masivu se nachází vyhlídka. A musíme uznat, že výhled je krásný.

A my už pokračujeme dále po červené turistické trase po proudu řeky Moravice. Po cestě potkáte několik skalních masivů. Žabí kůň, na kterém se nachází vyhlídka, kterou jsme navštívili. Hlavní masív, který se používá k lezení a skalní věž Rozlámaná.

V pořadu Toulání po Česku vám budeme přinášet tipy na výlet po celé České republice. Dozvíte se spoustu zajímavých věcí a podíváte se do spoustu zajímavých míst. Pořadem provází Tomáš Minář.

Zdroje pro tento článek: Informační tabule, Wikipedia (Jánské Koupele, Kružberk, Vodní nádrž Kružberk), Povodí Odry - Kružberk, Historicko-Vlastivědný spolek v Odrách - Kružberk,