Z Jedovnic k zaniklé vsi Bystřec

U městyse Jedovnice v Jihomoravském kraji se nachází rybník Olšovec, který se svými zhruba 42 ha je vyhlášené rekreační místo v okolí. A právě zde začíná náš dnešní výlet.

Kromě Olšovce se podíváme na další tři rybníky a výlet zakončíme u zaniklé obce Bystřec. Využijeme několik naučných stezek. Výlet není nijak náročný a k bývalé vsi Bystřec je to z Jedovnic zhruba 5 km.

Jak už bylo řečeno, rybník Olšovec je známé rekreační místo v Jihomoravském kraji. Kromě vodního vyžití je kolem rybníka spousta penzionů i kemp a další atrakce, například minigolf či různá hřiště. Nechybí ani stánky s občerstvením. Pro náročné sportovce se jižně od rybníka Olšovec nachází Single trail s různými obtížnostmi. Pro běžné nenáročné cyklisty je v okolí několik cyklostezek, takže si tu každý najde to své.

Olšovec není jediný rybník, který po cestě potkáme. Naučná stezka vede kolem dalších tří rybníků. Vrbový rybník má rozlohu 3,7 ha. Druhý rybník, který se jmenuje Budkovan, má rozlohu 6,9 ha. Název získal po zaniklé středověké obci. Kromě Vrbového rybníku a rybníku Budkovan je tu ještě třetí rybník, a to Dubový. Ten je z nich nejmenší, má rozlohu 9321 metrů čtverečných.

Všechny tři rybníky tvoří spolu s rybníkem Olšovec soustavu tzv. Jedovnických rybníků na Jedovnickém potoce. Celá oblast je významnou ornitologickou lokalitou. Přítokem rybníků je Podomský potok, který se vlévá do Dubového rybníka, odkud se větví jako přítoky Vrbového rybníka a rybníka Budkovan. Voda z obou rybníků dále pokračuje do rybníka Olšovec, a to Jedovnickým potokem. Olšovec je regulován stavědly, které Jedovnickým potokem vodu převádí do rybníku Dymák, ze kterého Jedovnický potok pokračuje dál až k Rudickému propadání, u kterého se voda propadá do 90 metrů hlubokého a přes 12 km dlouhého jeskynního systému, druhého nejdelšího v ČR. Voda z Jedovnického potoka se dostává na povrch až v údolí Křtinského potoka u Býčí skály a vlévá se do Křtinského potoka.

A my už pokračujeme Rakoveckým údolím. Rakovecké údolí je zhruba 9 km dlouhé a nachází se mezi městysem Jedovnice a obcí Račice na Vyškovsku. Rakovecké údolí je navštěvované hlavně na jaře, kdy v přírodní rezervaci Rakovecké stráně a údolí bledulí roste velké množství bledulí jarních. Rakovecké údolí je součástí přírodního parku Rakovecké údolí, který byl založen 1. ledna 1978.

A hned u cesty na nás koukají obnovené základy osady zaniklé vsi Bystřec z poloviny 13. století v rámci tzv. velké kolonizace, kdy bylo neobydlené území Drahanské vrchoviny osidlováno především německy mluvícími kolonisty z Dolního Rakouska.

Samotná vesnice vznikla jako součást holštejnského panství, které v té době patřilo patrně rodu pánů z Ceblovic. Archeologicky je datována její existence již od druhé poloviny 13. století, ačkoliv první písemná zmínka o osadě pochází až z roku 1349, kdy je v zemských dokumentech uvedena pod německým názvem Merhlinslag.

Lokalitu bývalé středověké osady identifikoval a povrchově zkoumal Ervín Černý-Křetínský v padesátých letech 20. století. Systematický archeologický výzkum zde byl zahájen v roce 1975 pod vedením Vladimíra Nekudy a od roku 1981 byl veden Ludvíkem Belcredi, který jej dokončil v roce 2005.

O zániku vesnice existují různé teorie. Starší práce, včetně výzkumů Ervína Černého-Křetínského uvádějí, že ves zanikla během husitských válek, a to buď v roce 1423 nebo 1431. Ludvík Belcredi však na základě studia zápisů v zemských deskách později doložil, že Bystřec byl zničen již během moravských markraběcích válek v létě roku 1401 Ješkem Puškou z Kunštátu a Otaslavic. Po této události zůstal obydlený pouze jeden kamenný dům, a tak se Bystřec ještě v roce 1437 uvádí jako osidlený. V roce 1464 však již prameny kolem pustého Bystřce zmiňují pouze louky a lesy. Vesnice tedy definitivně zanikla mezi lety 1437 a 1464.

Ale ať to bylo jakkoliv, jedno je jisté. Jedná se o jeden z nejrozsáhlejších archeologických výzkumů středověké vesnice v České republice, který trval celých 30 let. Během výzkumu byl odkryt kompletní půdorys vesnice, která čítala 19 usedlostí. Archeologové rozlišili různé typy staveb – kůlové konstrukce, srubové stavby, celokamenné komory a přístřešky z lehkých dřevěných konstrukcí. Výzkum přinesl mimořádné množství nálezů – keramiky, kovových předmětů i organických materiálů. Díky způsobu zániku vesnice se zachovaly jedinečné nálezové okolnosti a celky, které umožnily detailní rekonstrukci každodenního života ve středověké vesnici. Mezi nálezy patří velké množství kovových předmětů nalezených na jednotlivých usedlostech, což dokládá vysokou úroveň materiální kultury tehdejších obyvatel. Na základě archeologického výzkumu bylo možné rekonstruovat způsob založení vesnice, vyměření parcel i jejich návaznost na zaniklé plužiny, které jsou známy v celé své rozloze. Celková výměra zaniklé plužiny Bystřce byla 393 hektarů. Jinak, kdybyste archeologické nálezy chtěli vidět, musíte navštívit Moravské zemské muzeum v Brně. Bystřec je dnes považován za jeden z nejvýznamnějších dokladů středověkého osídlení ve střední Evropě a stal se důležitým zdrojem poznání každodenního života na středověké vesnici.

Bystřec není jedinou zaniklou vsí v Rakoveckém údolí. Nedaleko Račic se nacházela obec Sokolí. Zbytky obce byly náhodně objeveny při odvodňovacích pracích v roce 1969. Dnes po této obci najdete pouze terénní nerovnosti.

V pořadu Toulání po Česku vám budeme přinášet tipy na výlet po celé České republice. Dozvíte se spoustu zajímavých věcí a podíváte se do spoustu zajímavých míst. Pořadem provází Tomáš Minář.

Zdroje pro tento článek:

Informační tabule, Wikipedia (Bystřec - zaniklá osada), Stránky Rakovecké údolí, Hrady a zaniklé osady