Článek
Komplex Karlova mostu spolu se Staroměstskou mosteckou věží a Malostranskými mosteckými věžemi je opravdu dechberoucí. Je to jedno z největších lákadel, kvůli kterému do Prahy každý rok zavítají miliony turistů. My Češi jsme na Karlův most sice zvyklí, i tak bychom ale jeho jedinečnost měli mít na paměti. I když most samostatný byl několikrát značně pobořen a jeho podstatná většina už není původní, je to zkrátka český unikát. Ale s poněkud temnou historií.
Během více než 600 let své existence si most prošel mnohým. Byl svědkem loupeživých Švédů, kteří se po dobití a vydrancování Malé Strany snažili dostat na Staré Město. Připomíná nám to k mostu otočená část Staroměstské mostecké věže. Ta je holá, protože tehdy Švédi z této části věže všechny ozdoby ukradli. Stejně tak ale Karlův most zažil i jedno z nejtemnějších období českých dějin.
Bitva na Bílé Hoře a povstání českých stavů bylo krutě potrestáno. Sedmadvacet českých pánů bylo následně katem Mydlářem popraveno na Staroměstském náměstí. Jejich životy tam dodnes symbolizují bílé kříže zobrazené v dlažbě. Jenže dvanáct těch, kteří byli označeni jako hlavní vůdci celého povstání, mělo českému národu posloužit jako odstrašující případ. Jejich sťaté hlavy byly umístěny do železných košů a tyto koše byly následně zavěšeny na Staroměstskou mosteckou věž. K tomu tam navíc bylo umístěno i několik lidských končetin.
Každý, kdo chtěl v té době projít po Karlově mostě, musel pohlédnout na tyto lidské ostatky. Hlavy byly připomínkou toho, jak dopadne ten, kdo se vzbouří proti vládnoucí dynastii. A měl lidem připomínat velký zmar, který každému povstání následuje. A tyto hlavy tam nezůstaly jen pár dní. Lidé byli svědky toho, jak se z nich postupně stávají pouze holé lebky. Na mostecké věži totiž zůstaly celých deset let. Umístěny byly tak, aby šest hlav bez očí mířilo směrem na Malou Stranu a dalších šest z druhé strany věže na Staré Město.
Teprve v roce 1631 tyto lebky z věže zmizely, když je sundali Prahou pochodující povstalci. Ale Karlův most byl svědkem hrůzy ještě mnohokrát. Přihlížel drancování i rabování. A ani 20. století nebylo výjimkou. Byl totiž svědkem příjezdu jak německých vojsk v době nacistické okupace, tak příjezdu sovětských vojsk v roce 1968.
A i se svou temnou minulostí je pro nás symbolem svobody a období, ve kterém české země i Praha jen vzkvétaly. Když jej Karel IV. na tomto místě nechal postavit, bylo to v době, kdy voda strhla starý kamenný most nazývaný Juditin. V té době se jednalo o jediný most přes Vltavu, který usnadnil život tisícovkám Pražanům. A jako takový se stal symbolem staré Prahy. A milujeme ho dodnes, i když projít se po něm mnohdy znamená tísnit se mezi davy zvědavých turistů, kteří jej plní z obou stran.
Zpracováno na základě:
