Článek
Obrovská katedrála v areálu Pražského hradu je chloubou českého národa. Už samotný její název ale dokáže překvapit. Všichni ji totiž známe jednoduše jako katedrálu svatého Víta. Ve skutečnosti je to ale komplikovanější. Oficiálně se totiž jedná o katedrálu svatého Víta, Václava a Vojtěcha, a to proto, že se uvnitř stavby nacházejí ostatky těchto tří pro naši zemi výjimečných světců.
Na místě, kde dnes katedrála stojí, stávala už v 10. století rotunda a později bazilika. Se stavbou katedrály se začalo v roce 1344 a nenechal ji postavit Karel IV, jak se mnoho z nás mylně domnívá. Její základní kámen položil už jeho otec Jan Lucemburský. Dva roky na to ale Jan Lucemburský umírá v bitvě u Kresčaku a českým králem se stává právě jeho syn Karel IV, jenž následně dosahuje světového věhlasu. A právě Karel IV. má s katedrálou velké plány, které mu pomáhá uskutečňovat Matyáš z Arrasu a následně jeho dvorní architekt Petr Parléř.
Petr Parléř na konci 14. století umírá a stavba stále není dokončena. Její dostavby se nakonec nedožije ani Karel IV. Po smrti slavného císaře bývá její stavba často přerušována. Důvody se ale v průběhu staletí různí. Někdy jde o nedostatek financí, někdy jen o neochotu panovníka v její stavbě pokračovat. Po smrti Petra Parléře tak zůstala katedrála prakticky půl století netknuta a za husitských válek byla vyrabována. S její stavbou se pak pokračovalo až od poloviny 15. století, kdy husitské války skončily.
Soustavně se pak stavěla až do druhé poloviny 16. století, kdy ji zasáhl ničivý požár a celá stavba vyhořela doslova do základů. Žádný z panovníků se pak k její obnově neměl, a tak stál tento svatostánek ladem. Během obléhání Prahy Švédy na ni navíc dopadlo přes 700 kulí, kterými se ji Švédové snažili zničit. Teprve na začátku 19. století se začalo s její rekonstrukcí a dostavbou. Oficiálně však nebyla stavba dokončena ani v době, kdy vznikla samostatná Československá republika s Tomášem Garriguem Masarykem jako prezidentem.
Jako oficiální datum dokončení stavby se uvádí rok 1929. Teprve v tomto roce byl chrámový komplex dokončen, vysvěcen a zpřístupněn veřejnosti. Do té doby do svatého Víta prakticky nevkročila ani noha a nekonal se tu žádný náboženský obřad. Ani tak ale nebyla stavba zcela hotova. Stále se pokračovalo s úpravou vnitřních prostor a probíhaly i další stavební úpravy. Dnes už katedrále chybí jen nové varhany, které by do ní měly být instalovány v následujících týdnech, ale slavnostní posvěcení by mělo být provedeno až 15. června příštího roku. Teprve tehdy bude katedrála konečně dokončena.
Příběh katedrály svatého Víta je jedním z nejúžasnějších příběhů v historii českých staveb. Po 700 letech totiž bude tato jedinečná stavba, která se začala stavět už v době otce Karla IV., kompletní.
Zpracováno na základě:
