Článek
Praha je středem Evropy a hlavním městem České republiky. Kromě těch nejvyhledávanějších památek ukrývá i mnoho míst, o kterých turisté a někdy ani místní nevědí. A to je škoda. Protože právě tato místa dokážou člověka nadchnout víc než kostely a muzea, kde se prakticky neustále tísní davy lidí. A spoustu takových míst najdeme v samotném centru Prahy.
Dnes vás ale vezmeme stranou hlavního pražského dění do míst, kde si budete připadat, jako byste se ocitli na předměstí Londýna. Naším cílem budou Malvazinky. Zde jako první můžeme navštívit místní hřbitov. Je to sice trochu morbidní začátek procházky, o to víc ale budete nadšeni.
Hřbitov je plný starých hrobek, které vás překvapí svou monstrózností. Je to jako kdybyste se ocitli na Olšanech, vše je tu ale vměstnáno do daleko menšího prostoru, a tak na člověka atmosféra hřbitova působí daleko intenzivněji. Mezi mnoha náhrobky zde můžeme objevit i hrob jednoho z největších českých zpěváků všech dob. Odpočívá tu totiž mistr Karel Gott.
Hřbitov Malvazinky
Ze hřbitova je to, co by kamenem dohodil, do kolonie Malvazinky. Ta je zvláštní už tím, že se toho o ní mnoho neví. Existuje jen minimum záznamů o tom, proč tu tato kolonie vznikla, jaký byl účel její stavby, chybí i historická fakta. Když už na nějaký pramen informací narazíte, dost často se nebude shodovat s informacemi, které jste našli v jiném zdroji. Celá kolonie Malvazinky je tak trochu zahalena v tajemném oparu.
Zdroje se ale shodují v tom, že kolonie byla založena ve 20. letech minulého století na místech, kde v té době nestály ještě žádné domy a všude okolo byla pole. Celý projekt byl zamýšlen jako sociální bydlení pro tehdejší sociálně slabé vrstvy. Realizací projektu byl ale pověřen anglický architekt, který zde vybudoval něco, co nám dnes tak důvěrně připomíná známé pasáže z oblíbených anglických filmů.
Řada nízkých domků po obou stranách ulice skutečně působí jako londýnské předměstí. K domkům vede vždy jen několik schodů, dovnitř se vstupuje dveřmi rozličných barev. Řady domů jsou jen občas rozděleny úzkými uličkami, kterými se dá procházet tímto labyrintem.
Místní obydlí jsou tak úzká, že v přízemí mají pouze obývací pokoj, případně ještě kuchyňku, ložnice se ale zásadně nacházejí až v horních podkrovních patrech. Každý z domků má vlastní barvu fasády, takže jako celek to tu působí velmi vesele a barevně. Stačí se podívat do ulice a vidíme řadu měnících se barev, kam až oko dohlédne.
Kolonie Malvazinky je zajímavým místem, kam se můžete jít v Praze podívat, pokud už vás centrum omrzelo. Moc lidí tady nepotkáte a užijete si tolik vytoužený klid a budete se cítit, jako byste se přenesli do úplně jiné země.
Zpracováno na základě:
