Článek
Možné je všechno! je jako zábavný pořad v lecčem podobný kdysi oblíbené Partičce. Dokonce i ve složení účinkujících se v tomto novém formátu objevilo několik známých tváří. Vedle stálice v podobě moderátora, režiséra a baviče Ondřeje Sokola se v několika dílech pořadu objevil i další účinkující z partičky Richard Genzer a dokonce i moderátor Partičky Dano Dangl, který obdobu Možné je všechno! uvádí na Slovensku.
Názory na pořad byly rozporuplné po celou dobu jeho vysílání. Někomu přišla zábavná úroveň pořadu jako velmi nízká a jednotlivé hry až příliš jednoduché. Jenže o tom pořad právě byl. O improvizačních dovednostech jednotlivých hostů a jejich umění přizpůsobit se situaci. V takových případech ale není možné vymýšlet složité hry, kde by překomplikovaná pravidla kazila zábavu.
Je ale pravda, že úroveň jednotlivých dílů byla rozdílná. Způsobeno to bylo zejména složením hostů. Někteří v sobě totiž improvizační schopnosti jen marně hledali, jiní přehrávali natolik, že kazili hru ostatním a devastovali zábavu. Naopak někteří z hostů, na které nejsme v improvizačních hrách zvyklí, doslova překvapili. Jmenujme například Vicu Kerekes, Jitku Čvančarovou nebo Ester Geislerovou.
První řada pořadu Možné je všechno! končí desátým dílem. Možná dostane druhou řadu, zatím je to ale na dlouho poslední díl, který máme možnost na televizních obrazovkách vidět. Jenže rozloučit se s moderátorem pořadu Pavlem Zedníčkem není ani v posledním díle možné. Na jeho natáčení totiž nedorazil. Měl jiné pracovní povinnosti. To ale při dlouho předtáčeném pořadu tak trochu nedává smysl.
Role moderátora se tak musel ujmout zkušený Ondřej Sokol, který celý pořad uvedl a následně si jednotliví hosté mezi sebou předávali moderování konkrétních tematických her. A prostřídali se úplně všichni. Diváky velmi pobavila óda, kterou hosté složili právě pro Sokola. Pěveckých partů ve vlastních rýmovaných slokách se chopili odborníci na slovo vzatí. Poklonu Sokolovi vysekl Richard Genzer, Jakub Štáfek, Hana Vagnerová i Petra Nesvačilová. A o zábavu rozhodně nebyla nouze. Nebyl by to ale Ondřej Sokol, kdyby se do toho nevložil. Závěrečnou sloku jako poděkování složil během poslechu písně.
Nejvíce ovšem pobavil závěr na šikmé ploše. Ondřej Sokol v roli baletního mistra instruoval všechny ostatní účastníky pořadu při nácviku na Labutí jezero. Jako labuť si vybral Richarda Genzera, který byl ve své roli jedinečný. Díky ploše skloněné v úhlu 22,5 stupně a řádně naleštěné podlahy se to na jevišti hemžilo baletními čísly následovanými často velmi komickými pády.
Možné je všechno! tím skončilo. Zedníček přítomen sice nebyl, přesto se na něj v průběhu pořadu vzpomínalo. Jakub Štáfek Zedníčka v jedné z disciplín parodoval. Měl Zedníčkův pověstný knír a koleny klečel v botách, aby se snížila i jeho výška. A opět se jednalo o jeden ze světlých momentů večera. Soutěžící tak alespoň symbolicky vzdali Zedníčkovi hold, ten je pak ze záznamu v připraveném krátkém videu pozdravil alespoň na plátně. A pokud si pořad zaslouží druhou řadu, opět se s ním v pořadu Možné je všechno! uvidíme.
Zpracováno na základě:
a na základě sledování desátého dílu Možné je všechno! (TV Nova, 2.11.2024)
