Článek
O Davidu Černém se v poslední době mluví v souvislosti s jeho nedávným počinem, kdy byli na zdi nově zrekonstruovaného obchodního centra Máj instalováni motýli zhotovení z trupů letadel. Autor má přesto na svědomí další díla, která některým Pražanům vadí dodnes. Z jeho dílny totiž vzešla jak po kolenou se plazící mimina na Žižkovském vysílači, tak například mrtvý kůň s jezdcem v pasáži Lucerna.
David Černý je ale velmi činným autorem moderního umění a v Praze můžeme najít hned několik dalších jeho děl. Některá pobuřují více, některá méně. Je jen otázkou času, zda si na ně Pražané zvyknou. Jisté ale je, že Černý dostává mnoho příležitostí k prezentování jeho tak trochu netradičních děl.
Ne vždy ale dojde k tomu, že jsou Černého nápady realizovány. Některé jeho nápady jsou totiž tak pobuřující, že by je Pražané jen těžko přijali. Mezi taková díla patří například autorův nápad, který chtěl zrealizovat před lety v nově vznikajícím obchodním centru Quadrio. V roce 2009 bylo investorem projektu oznámeno, že v neveřejném řízení bylo vybráno dílo Davida Černého a toto dílo bude následně umístěno na dvoraně budovy. Mělo jít sice o fontánu, šokující ale bylo už téma, které si pro ni Černý zvolil. Mělo se totiž jednat o penisovou fontánu.
Fontána měla sestávat z třiceti soch různě tlustých a poloztopořených penisů, které měly v Quadriu střídavě chrlit vodu. Uprostřed měl být pak umístěn hlavní penis. Jak už to u Černého bývá, i takové dílo mělo mít skrytou symboliku. Autor potvrdil, že chtěl ve své fontáně reflektovat svůj názor na tehdejší složení českého Parlamentu. K realizaci projektu nakonec nedošlo.
Existuje ale Černého návrh, který Česko pobouřil ještě mnohem více než tato fontána. Měl totiž nevhodným způsobem změnit podobu Národního divadla. Autor chtěl na jeho vrchní terasu umístit sochu obřího onanisty, který by na kolemjdoucí chrlil vodu. Podobu plánované sochy si lze prohlédnout na oficiálních stránkách Davida Černého. Ani tento projekt se ale nesetkal s podporou a nebyl realizován. Národní divadlo je totiž nádherná historická budova a umístění takové sochy na jeho terasu by zničilo její jedinečný ráz a bylo by výsměchem českým občanům.
David Černý rozděluje Česko na dva tábory. Jedné skupině se jeho návrhy líbí a autora podporují v další tvorbě, ta druhá ale jeho díla nemůže vystát, neboť má pocit, že jimi hyzdí Prahu. Symbolická díla moderního umění jsou nezbytnou součástí každého moderního města, neměla by být však přehnaně kontroverzní, avšak neměla by také devastovat ráz našeho hlavního města, což se bohužel u Černého děl z valné části děje.
Zpracováno na základě:
