Článek
Dříve bylo obvyklé, že lodě projíždějící Prahou museli za průjezd městem platit clo. Proto také dodnes stojí u železničního mostu na Výtoni takzvaná Výtoňská celnice, kde dnes sídlí ve spodním patře restaurace a nad ní muzeum. Tam se platilo ale zejména clo z přeplavovaného dřeva vytínám. To v praxi znamenalo, že se část dřeva oddělovala a sloužila tehdejší obci Podskalí, kde dnes celnice stojí, jako platba za převoz.
Řetěz k zastavení lodí byl ale umístěn trochu dál po proudu Vltavy až v místech nedaleko Karlova mostu. Řetěz byl běžně uvolněn, takže spočíval na dně řeky. Když ale těmito místy proplouvaly lodě, řetěz se napnul přes celou šířku řeky a lodím zahradil cestu. Spuštěn pak byl až v momentě, kdy lodníci uhradili clo. Samozřejmě se jednalo o obchodní plavidla a vory, pro které bylo splutí Vltavy důležité k uskutečnění jejich obchodních transakcí.
Protože břehy Vltavy nebyly dříve zpevněné tak, jak to vidíme dnes, a voda se dostávala více do města, byly obě místa upevnění řetězu poměrně daleko od dnešních břehů. Oba dva konce řetězu však lze v Praze vysledovat až do dnešních dnů. Na pravém břehu řeky se jeden konec nacházel na Starém Městě v paláci či domě pánů z Kunštátu a Poděbrad. Označení ulice, ve které se nacházel, to dosvědčuje. Její název Řetězová se totiž dochoval až do dnešních dnů.
Dnes jsou v domě pánů z Kunštátu v horních patrech byty a apartmány, v přízemí pak pivnice. Navštívit tu ale můžete něco naprosto unikátního. V podzemí se zde nachází jedinečné gotické a barokní sklepy. Během druhé světové války bylo totiž při stavbě krytů odhaleno románské jádro stavby a objekt byl prohlášen za pravděpodobně nejzachovalejší románský dům v Praze, který je starý přes 800 let.
A ještě zbývá najít, kde se nacházel konec řetězu na malostranské straně. Opět nám k tomu pomůže pražský místopis. Dnešní komenda řádu maltézských rytířů, která sídlí jen kousek za Karlovým mostem v kostele Panny Marie pod řetězem, už na tento fakt odkazuje svým názvem. Právě tady se nacházel druhý konec řetězu.
Je ale třeba podotknout, že v době, kdy tu byl řetěz umístěn, tu ani jedna z těchto staveb nestála. Místo nich jsme mohli narazit na malé pevnosti, které sloužily k natahování i manipulaci se řetězem. Teprve později tu pak vznikl dům Pánů z Kunštátů postavený kolem roku 1200 a kostel Panny Marie pod řetězem zhruba ve druhé polovině 14. století.
I když v Praze řetěz přes Vltavu nemáme dlouhé stovky let, tak na něj dnešní označení ulic a staveb stále odkazuje. Takových míst v Praze najdeme desítky. A to je právě ten odkaz dávno zašlých časů Prahy, který ji propůjčuje její magičnost. Stačí jen trochu číst mezi řádky.
Zpracováno na základě:
