Článek
Jak dlouho trvá sluneční den? Na takovou otázku asi nejčastěji odpovíte, že 24 hodin. A prakticky se příliš nemýlíte. Čtyřiadvacetihodinový cyklus jsme si kdysi dávno nastavili, aby se nám s časem dobře pracovalo. Ve skutečnosti je to ale trochu jinak. Délka dne, tedy doba, za kterou se Země otočí kolem své osy a dojde k východu i západu Slunce, je 23 hodin 56 minut a 4 sekundy.
Mnoho lidí se mylně domnívá, že právě kvůli tomuto rozdílu, nastává jednou za čtyři roky přestupný rok, který je o den delší. Přestupný rok má ale jiné vysvětlení a vztahuje se ke střídání ročních období. Délka jednoho oběhu planety Země kolem Slunce totiž není přesně 365 dní, nýbrž 365 dní 5 hodin 48 minut a 45 sekund. Jednou za čtyři roky je tak třeba do kalendáře přidat zhruba jeden den, aby nedocházelo k odchylce střídání ročních období příliš rychle.
Vraťme se ale k délce dne. Když se jedním dnem za čtyři roky navíc kompenzuje doba oběhu Země kolem Slunce, čím se kompenzuje kratší den? Za rok totiž ony čtyři minuty dělají celý den navíc. Kdyby ke kompenzaci nedocházelo, už za půl roku by nesvítalo ráno, ale večer. Vysvětlení je jednoduché. Tento proces se kompenzuje sám oběhem kolem Slunce. Jedno otočení kolem vlastní osy je kompenzováno tím, že Země oběhne kolem Slunce. K žádnému posunu východu Slunce nebo jeho západu tedy nedochází.
Krátce po svém vzniku, tedy v době, kdy naše přirozená družice Měsíc teprve vznikala, se Země zvládla otočit kolem své osy za přibližně deset hodin. Den byl tak více než o polovinu kratší. A postupně se prodlužoval. Před 600 miliony lety, kdy vypadala Sluneční soustava už prakticky stejně jako teď a všechny planety i jejich měsíce se ustálily, trval den na Zemi mezi 19 a 20 hodinami.
Postupným zpomalováním rotace kolem vlastní osy ale máme dnes den téměř čtyřiadvacetihodinový. Ke zpomalování však stále dochází. Je však tak pomalé, že během našeho „krátkého“ lidského života to nemůžeme ani postřehnout. Průměrné zpomalování totiž činí dvě milisekundy za celé století. Aby se tak rotace země kolem vlastní osy za současného stavu zpomalila o jedinou sekundu, bylo by potřeba pět set takových století, tedy přibližně 50 tisíc let. Každopádně vědci dokážou s velkou mírou pravděpodobnosti odhadnout, že za zhruba 200 milionů let by měl mít den o hodinu více.
A z jakého důvodu rotace Země kolem vlastní osy zpomaluje a dochází tak k prodlužování dne? Na vině je Měsíc. Ten se pomaličku od Země vzdaluje a čím dál bude od naší planety, tím bude slábnout jeho gravitační vliv na naši planetu. Příčinou tohoto zpomalování jsou ale i další jevy, které mají původ v nitru naší planety. Přispívá k tomu i globální oteplování.
Prodloužení dne o celou hodinu tak bude mít bezesporu vliv na život lidí na Zemi. Pokud tu tedy samozřejmě ještě nějací lidé žít budou. Budeme se jako lidstvo delšímu dni muset přizpůsobit, změnit naše návyky i způsob našeho života.
Zpracováno na základě:
