Článek
Dům na Žižkově v ulici Řehořova číslo popisné 37 vypadá z ulice jako zcela obyčejný dům. Právě tady se totiž nachází jeho hlavní vchod. Pokud bychom se však na dům podívali z druhé strany, nestačili bychom se divit. Nachází se tam zadní vchod, který už roky zjevně nikdo nepoužívá, a nachází se tam i tajemné schody, které dnes už vlastně nikam nevedou.
Abychom si mohli tyto žižkovské schody, jak se jím podle místních říká, prohlédnout, musíme se vydat na pěší stezku či cyklostezku po úpatí Vítkova. Tady se totiž nalézáme na bývalé železniční trati. Když přecházíme bývalý železniční most vedoucí vysoko nad Husitskou ulicí, naskytne se nám z něj jedinečný pohled právě na tyto schody.
Bývalý železniční most na cyklostezce po úpatí Vítkova
Ptali jsme se místních, zda o nich něco nevědí. Potvrdili nám sice, že jsou si jejich existence vědomí, nikdo však nebyl schopen vysvětlit, kde se takto podivné schody u domu vzaly. Pouze spekulují, že se skutečně jednalo o zadní vchod do domu v Řehořově ulici, který přes kdysi udržovanou zahrádku spojoval dům s Husitskou ulicí. Na webu se spekuluje o tom, že to bylo původně schodiště pro vojáky, kteří hlídali železniční most v době okupace. Jejich původní podoba je zachycena ve filmu Kristove roky Juraje Jakubiska z roku 1967. Jen pro představu, schodů jsme tam napočítali 72.
Zmiňují je už články staré někdy i přes deset let. Fotografie, které ale v té době autoři článků pořídili, ukazují velmi zpustlé místo, schody v dezolátním stavu, stejně jako samotný dům, ke kterému vedou.
To už ale dnes neplatí. V roce 2016 byla zahájena jejich obnova. Spodní část schodiště, která vedla do Husitské ulice, byla ponechána v původním stavu. Tedy tak, jak si s původně rovným schodištěm pohrály pokořeny stromů. Jednotlivé části schodiště jsou křivé, někde i kusy schodů chybí. I kdyby schodiště bylo funkční, dnes bychom jím do Husitské ulice totiž stejně neprošli. Pod schodištěm kdysi dávno vyrostla zeď, která průchod znemožňuje.
Schodiště na Žižkově před revitalizací
V rámci oné revitalizace na základě projektu realitní společnosti, které celý dům patří, byl zrekonstruován nejen zchátralý dům, ale i vrchní část schodiště vedoucí přímo druhého patra. A protože už o existenci schodů víme několik let, právě v této době jsme jej navštívili. Dalo s k němu dostat pouze jediným způsobem. Sejít z cesty těsně před oním bývalým železničním mostem. V té době tam na vrcholu strmého kopce, který se tu nachází, existoval sice malý, ale o to útulnější zahradní prostor.
Je to sice teprve pár let, ale po snaze vrátit tyto schody k životu, jako by se zem slehla. Revitalizovaná část schodiště dnes vypadá, jako by snad rekonstrukcí ani neprošla. Opravený zadní vchod do domu už je pomalovaný grafity a celé schodiště včetně jeho vrchní části zarostlo tak, že jej ze železničního mostu už sotva vidíte. A tak se celý projekt, jak vrátit slávu zašlému tajemnému schodišti, které nikam nevede, rozpadl jako domeček z karet. A jaký další osud schody čeká, to je ve hvězdách.
Zpracováno na základě:
