Článek
Tornáda se v Česku naštěstí objevují jen zcela výjimečně. Zaznamenáno bylo například tornádo v Litovli v roce 2007 či Tornádo na Břeclavsku a Hodonínsku před necelými čtyřmi lety. Ani si asi neumíme představit, že by takto ničivý přírodní živel zaútočil i na naše hlavní město. V minulosti se tak ale již stalo.
Psal se rok 1119. V té době vládla našim zemím přemyslovská dynastie, konkrétně Bořivoj II. A protože se jedná o dobu temného středověku, žádná předpověď počasí, která by před blížícím se živlem tehdejší obyvatele Prahy varovala, neexistovala. Tornádo tak přišlo zcela neohlášeně na večer 30. července.
Zápis o živelné pohromě najdeme například v Kosmově kronice české. Jako pramen pro historické události je sice zcela nevhodná a její věrohodnost často zpochybňována, Kosmas měl totiž ve zvyku si příběhy z dob dávno minulých, které nebyly zcela jasné, nebo byly neúplné, dotvářet a dobarvovat dle vlastního uvážení, k této události ale nedošlo dávno před Kosmovým narozením, ale za doby jeho života. Stalo se tak prakticky v době, kdy jeho kronika vznikala.
„Léta od narození páně 1119 dne 30 Čerwence we středu, kdyţ se jiţ den schylowal, prudký wítr ano sám Satanáš we wíru od strany polední najednau wraziw na palác kníţecí na hradě Wyšehradě, zeď starau a tudy welmi pewnau, ze základů wywrátil. A bylo se proto wíce diwiti, ţe kdeţ obojí strana, přední i zadní, zůstala celá a neotřesená, prostředek paláce aţ k zemi jest wywrácen, a rychleji neţ by klas přelomil, trámy dolejší i hořejší s domem samým síla wětru zlámala na kusy a rozházela. Bylo pak toto powětří tak silné, ţe kdekoli wrazilo, w této zemi lesy i stromy 154 sázené a ostatní wše, coţ bylo w cestě, úprkem swým porazilo.“
Kosmas v pasáži, která se neobvyklým jevem zabývá, popisuje, že se toho večera zvedl prudký vítr a poničil knížecí palác na Vyšehradě. Tam skutečně kdysi stával přemyslovský palác, ze kterého se do dnešních dnů dochovaly jen ruiny. V kronice se píše, že tornádo zbořilo velkou pevnou zeď, zbortil se celý střed paláce a zbytky z něj se pohybovaly vzduchem. Vyvrácen měl být i nespočet stromů.
Dá se tedy říci, že tento zápis je první zmínkou o tornádu na našem území v celé historii českých zemí. Dokonce se na základě Kosmova popisu přikročilo ke zkoumání síly tornáda. Vzhledem k tomu, že je tento popis velmi obrazný, dá se usuzovat, že síla tornáda byla na základě Fujitovy stupnice na úrovni F3 nebo F4. Podle této klasifikace způsobuje tornádo o síle F3 vážné škody, strhává střechy, bortí se zdi, jsou odnášeny těžké předměty jako automobily, železniční vagóny jsou převraceny. Podle F4 se ale jedná dokonce o zničující škody, kdy jsou stavby srovnány se zemí a zbytky z nich odnášeny pryč, podobně jako popisuje Kosmas.
Pokud by se skutečně jednalo o tornádo síly F4, pak by se spolu s tím před třemi lety jednalo o nejsilnější zaznamenaný výskyt tornáda v celé naší historii. A přestože k němu došlo již před 900 lety, zdevastovalo tehdy část Prahy, která tak naprosto změnila podobu. Z knížecího paláce na Vyšehradě nezbylo kromě podzemních prostor nic. Znamenalo by to ale také to, že takové přírodní živly, jako jsou tornáda, nejsou způsobována pouze současnými klimatickými změnami a globálním oteplováním, ale že se u nás s největší pravděpodobností vyskytovala pravidelně.
Zpracováno na základě:
