Článek
V třetí řadě Ivety se hned v úvodu přesuneme z roku 1999 do roku 2011. Přicházíme tak o 12 let stěžejního období Ivetina života. To začíná na vrcholu její kariéry po velkém návratu, avšak záhy se Iveta propadá stále více ke dnu. Má za sebou několik nevydařených vztahů, léčení v psychiatrické léčebně i manželství a rozvod s Jiřím Pomeje. Tohle všechno seriál ale ignoruje.
První epizoda tak začíná až v létě roku 2011 a my můžeme sledovat Ivetin a Arturův návrat z Itálie poté, co se tam zpěvačka rozešla se svým partnerem Domenicem Martuccim. Jenže právě na cestě do Česka způsobí řidič, který Ivetu s Arturem veze, dopravní nehodu. Právě tato nehoda měla být pro skutečnou Ivetu spouštěčem k tomu, aby znovu začala pít. V seriálu se ale nic takového neřeší.
Seriál se totiž spíše, než na Ivetu soustředí na bulvár. O tom víme, že může být k celebritám často nemilosrdný, jeho ztvárnění v této sérii je ale značně přehnané a nesmyslné. Novináři zde působí doslova jako ukřičené hyeny a projevují se tak, jak by se na veřejnosti nikdy projevovat nemohli. V jejich čele pak stojí seriálová postava inspirovaná Pavlem Novotným, který je doslova k nerozeznání. Na druhou stranu ale seriál ukazuje vnitřní boj novinářky Gábiny, která je Ivetinou přítelkyní, zároveň je však tlačena do toho, aby o zpěvačce zveřejňovala informace z jejího soukromého života.
Jako zcela zbytečné se zdají náhledy do rodiny fanoušků Ivety Bartošové. Jen komentují bulvární zvěsti, narušují nit příběhu a zdržují děj. Přesto nám je tvůrci servírují již od první řady. Otec z této rodiny měl Ivetu v mládí jako ideál krásy, nyní nad ní láme hůl, protože o ní v bulváru píšou věci, které mu přijdou za hranou.
Celá epizoda se nese ve znamení soudního dohledu, kdy je Iveta podrobována kontrolám, zda se dobře stará o svého syna Artura a zda tajně nepije. Seriálová Iveta má ale svou láhev tak dobře ukrytou, že ji ani kontrolorky neobjeví. Trochu odvážné je pak tvrzení, že Iveta z této ukryté láhve upíjela i v momentě, kdy měla pracovnice soudního dohledu zrovna doma na kontrole.
Prostředí třetí řady působí ve většině scén věrohodně, neboť se exteriérové scény natáčely v Uhříněvsi, kde Iveta skutečně bydlela, dokonce byl pro natáčení využit i prostor před jejím skutečným domem, který vlastnila. Interiéry jsou pak zcela jiné, než jaké nám sama Iveta Bartošová v různých reportážích prezentovala. Zcela nesmyslně pak vypadá dům Ivety v jeho zadní části. Zpředu totiž na původním domě vidíme, že se jedná o jednopatrový dům s podkrovím, kdežto zezadu nám je prezentován zcela jiný dvoupatrovým dům s velkou terasou v patře. Tu ale dům Ivety Bartošové nikdy neměl.
Epizoda pak končí jejím setkáním s pracovníkem bezpečnostní agentury Josefem Rychtářem, který pro ni již nějakou dobu pracuje. Mimo řečí se zmiňuje i Zdeněk Macura, kterého jsme zatím ale v seriálu vidět nemohli. Chybí nám tak spousta informací právě z předchozího období Ivetina života, které seriál přeskočil a zcela vypustil.
Zpracováno na základě:
a na základě vlastního názoru ze sledování prvního dílu třetí řady seriálu Iveta
