Článek
V předtočeném projevu, ve kterém bývá zvykem bilancování nad uplynulým rokem, se Petr Pavel hned v úvodu vymezil tím, že se k předchozímu roku vracet nebude a bude spíše předjímat to, co nás čeká.
Nejprve zhodnotil napětí v české společnosti. Zmínil mimo jiné, že Česko je plné strachu z válek, které na naší planetě zuří, i z toho, že rostou náklady domácností a reálné mzdy rostou jen velmi pomalu. To všechno ale postavil do poněkud protichůdného příměru s tím, že stav naší země vůbec není špatný a že celková ekonomická situace země je poměrně dobrá.
Nezapomněl zmínit ale i „platy jako v Německu“. Narážel tím na výroky předsedy vlády Petra Fialy. Sice přiznal, že není možné, abychom tady během několika let takové platy měly, ovšem byl by rád, kdyby platy, které máme, byly vypláceny v evropské měně. Problematice eura věnoval Pavel téměř celý loňský novoroční projev. O euru ale nemá smysl hovořit, protože stále nesplňujeme Maastrichtská kritéria pro přijetí společné měny, navíc nejsme ani zapojeni do Evropského mechanismu směnných kurzů ERM II, kde musíme setrvat alespoň dva roky, abychom o přijetí společné měny mohli vůbec začít uvažovat. Debaty o euru jsou tak zatím zcela bezpředmětné.
Pavel apeloval především na nejslabší regiony naší země a ujistil občany těch nejchudších částí republiky, že se osobně postará o to, aby jejich hlas byl slyšet. Do jaké míry je ale prezident schopný tato slova dodržet, to už je věc jiná. Každopádně slíbil, že bude hodně cestovat po své vlasti, aby taková místa mohl osobně objevovat. Negativně pak prezident reagoval na pojmy, jejichž významy jsou dnes z marketingových důvodů záměrně překrucovány. Patří mezi ně i termín „mír“.
Stejně jako ve vánočním projevu Petr Fiala, nezapomněl ani Petr Pavel zmínit blížící se volby do Poslanecké sněmovny. A i když konkrétně nejmenoval, vymezil dvě zcela protichůdné strany. Na jedné stojí politici, kteří chtějí náš stát řídit dlouhodobě s pokorou a poctivostí. Na druhé straně tu však jsou ti, kteří chtějí získat krátkodobou popularitu, a proto se neštítí překrucovat pravdy, zakrývat fakta a lhát. A proto apeloval na to, aby šli lidé k volbám a volili ty, kteří jsou sice rozhodní, za to ale svá rozhodnutí dělají uvážlivě, s rozumem a slušností.
Trochu paradoxně se prezident vyjádřil i k situaci, která se děje na východ od nás, zejména pak na Slovensku a v Maďarsku. Varoval před tím, abychom nedávali moc do rukou autoritářů. Nezapomněl zmínit to, že s autoritářským režimem už máme své zkušenosti.
V závěru svého projevu začal být i velmi osobní a zmiňoval to, že se jim do rodiny narodilo páté vnouče. To je jistě věc radostná pro každou spořádanou rodinu, do novoročního projevu, který se má zabývat tím, co bylo a bude důležité z celorepublikového hlediska to rozhodně nepatří. A tím Petr Pavel završil svůj velmi zvláštní novoroční projev plný náznaků a odsuzování některých skupin politiků. Dojmy z něj jsou pak ale velmi smíšené až rozpačité.
Zpracováno na základě:
