Článek
Už úvod dílu nás vezme na jevištní prkna, kde Iveta interpretuje jeden ze svých hitů Scházíš mi čím dál víc. Zpěv herečky Anny Fialové se opět nemůže ani zdaleka rovnat hlasovým možnostem Ivety Bartošové, a tak celá scéna působí poněkud rozpačitě. Navíc tuto píseň zpívá Iveta v seriálu jako duet se svojí sestrou Ivanou. Ve skutečnosti však s ní tuto píseň nikdy nezpívala.
Iveta na jevišti navíc oznamuje těhotenství, což znamená, že jsme se nenápadně přesunuli do roku 1996, aniž bychom byli svědky toho, jak Iveta přesvědčila Ladislava Štaidla, že s ním chce mít dítě.
Při cestě z posledního vystoupení Ivety před mateřskou se do rozhovoru sester opět vkládá nesympatický řidič, jehož postava nemá v příběhu žádné opodstatnění. Chová se k Ivetě až hrubě. To by si ale Bartošová v té době už rozhodně nenechala líbit. Zbytečně moc času pak zabírá diskuze mezi Štaidlem, sestrami Bartošovými a manžely Svobodovými o změně jména Ivetiny sestry z Ivany na Vianu a vybírání jména pro Ivetino dítě. Všechny dialogy jsou přinejmenším diskutabilní a ve skutečnosti se pravděpodobně ani neodehrály. Celé to pak působí, že zpěvačka ani neměla možnost ovlivnit jméno svého jediného dítěte, protože ho vybral sám Ladislav Štaidl.
Naprosto nevhodně zpracovaná je pak scéna, ve které se nám tvůrci již poněkolikáté snaží naznačit, že se z Ivetina otce stává alkoholik. Nesmyslné dialogy, které se opět pravděpodobně neodehrály, podtrhují naprostou zbytečnost takového odbočení v příběhu slavné zpěvačky.
Záhadou zatím zůstává opředena postava novinářky Gábiny, která asi sehraje důležitou roli ve třetí řadě, avšak její předobraz není jasný. Je dost možné, že ji tvůrci přidali do příběhu jako reprezentantku bulváru, který byl důležitou součásti Ivetina života. A tato novinářka vnukne Ivetě myšlenku, že by i přes Štaidlovo přání mohla zpívat a že by se Štaidl měl také trochu starat o svého syna. To vede opět k vykonstruované hádce, kde se Ivetin partner chová doslova hrubě. Vyčítá Ivetě i kontroverzní únos a označuje ji za blázna. Iveta ale absolutní volnost nechce, hledá jen lásku v náručí muže, který ji jí nedává tak, jak by si přála.
Štaidl zkrátka nechtěl, aby se Iveta po porodu vrátila na jevištní prkna. Jeho požadavkem, aby s dítětem souhlasil, byl konec Ivetiny kariéry. Jejím úkolem mělo být se plně starat o syna a domácnost. Tak to skutečně bylo. Stejně jako Iveta Štaidlovi natruc přijala nabídku Karla Svobody na roli v jeho muzikálu Dracula. A to samozřejmě vedlo k další hádce.
Pak se ale zničehonic záhadně přesuneme do období, kdy Iveta svou blonďatou hřívu vyměnila za vlasy hnědé barvy. To v nás evokuje období, kdy se Iveta pustila do tvorby alba Ve jménu lásky, na kterém zazní její velké hity jako Tři oříšky a Nekonečná. Toto album ale vzniklo v roce 1998 a Iveta od Ladislava Štaidla odešla v roce 1999. Tady jí však Štaidl oznamuje, že by pro ni měl materiál na natočení dalšího alba. Vzápětí ho ale Iveta odpouští. O nabídce Karla Svobody na píseň Tři oříšky a jejich vzájemné spolupráci zde nepadne ani slovo. Autoři tak opět ignorovali důležité období života zpěvačky, ve kterém se s plnou parádou vrátila na výsluní. Místo toho z ní udělali zpěvačku, o kterou už nikdo nestojí a která se marně snaží o návrat.
Pozitivem epizody je to, že v závěru, kdy Iveta s Arturem odjíždí autem od Štaidla, zazní originální nahrávka písně Ivety Bartošové Na tom záleží. Slyšet její hlas této scéně přidává na dojemnosti. Tím však celá druhá řada končí.
Uvedení třetí řady se sice blíží, my už však víme, že ke skoku, který vynechá další důležité období života Ivety, dojde znovu. V další série se totiž přesuneme hned na začátku o celých třináct let a budeme tak svědky pouze závěru Ivetina života.
Zpracováno na základě:
