Barokní pohádka na Vysočině

Jaroměřice jako centrum kulturního života

Nejvýznamnějším rodem vlastnící jaroměřické panství se stali Questenberkové. Právě tento rod povolal rakouského architekta Jakoba Prandtauera k přestavbě renesančního zámku na barokní sídlo. Přestože zámek nebyl pro dostatek financí přebudován v zamýšlené podobě, vznikla jedna z největších barokních staveb 1. poloviny 18. století v Evropě. Vznikly budovy v klasické barokní dispozici písmene H. V dobách největší slávy se mohl jaroměřický zámek pyšnit velkou knihovnou, divadlem a galerií.

Ve službách Jana Questenberky byl také kapelník František Václav Míča, který je autorem vůbec první české opery O založení města Jaroměřic. Jeho rodný dům je na náměstí a nedávno byl citlivě zrekonstruován. Zámecká kapela byla tvořena i sloužícími a pokud někdo chtěl do služby na zámek, musel umět hrát na hudební nástroj nebo zpívat. Současně se zámkem byla založena i francouzská zahrada se sochami antických božstev. Na druhém břehu říčky Rokytné přechází zahrada v anglický park.

Prohlídkové okruhy seznamují se životem šlechty nejen v baroku

Jaroměřický zámek se může pyšnit interiéry zařízenými ve stylu baroka i 19. století. Na prohlídkové trase vyniká centrální Sál předků s rozměrnou nástropní malbou a podobiznami členů hraběcího rodu, umístěných v dřevěném obložení stěn. Velkolepá je rovněž výzdoba stěn Čínského salónku s podlahou dekorativně vykládanou různobarevnými dřevinami. Rozměry vyniká taneční sál a sala terrena se zdobenou valenou klenbou s přilehlými římskými lázněmi v přízemí západního křídla. Kromě hodnotného barokního mobiliáře lze v interiérech vidět také mnoho dobových hudebních nástrojů.

Druhý prohlídkový okruh v místnostech bývalého přijímacího salonu, jídelny, dětského, pánského a dámského pokoje nechává nahlédnout do stylu života posledních majitelů jaroměřického panství v období od konce 19. století do poloviny 20. století. Okruh je zakončený v zámecké kuchyni, která ožívá při kostýmovaných prohlídkách. V době adventních trhů na zámeckém nádvoří z kuchyně zavoní punč a svařené víno.

Pro nejmenší návštěvníky je připravena expozice Hračky z půdy, která je přístupná bez výkladu. Můžete na ní vidět starožitné panenky, jejich cestovní kufříky a veškeré vybavení na cesty, plyšové medvědy, kočárky, pokojíčky, kuchyňky, parní stroje, stavebnice, vláčky a další. Celkem si prohlédnete přes 200 exponátů. Ukažte dětem, s čím si hráli mladé aristokratky a malí aristokrati.

Zámecký kostel ve stylu vrcholného baroka

Nedílnou součástí zámku je kostel sv. Markéty. Zatímco u zámku je jméno architekta známé, u kostela to není zcela jasné. Kostel se půdorysem nápadně podobá kostelu sv. Petra ve Vídni, architektem by tedy mohl být Franz Jänngl. Kostel sv. Markéty vznikal téměř současně s přestavbou zámku, proto se na výzdobě chrámu podíleli i stejní umělci. Hlavní loď ve tvaru elipsy mí na dílku 20 metrů, na šířku necelých 15 metrů a výška až k lucerně je 44 metrů.

450 m2 fresek v kopuli kostela

Loď kostela i presbytář jsou bohatě vyzdobeny freskami od Karla Františka Teppera. V lodi nad římsou jsou čtyři evangelisté a čtyři církevní učitelé. Mezi římsami v tamburu je osm alegorických postav Blahoslavenství. V kopuli je ve spodní části deset ctností a horní část kopule je nebe svatých, které osvětlují okna lucerny zakončené trojúhelníkem symbolizujícím Boží Trojici. Fresku v presbytáři, Oslavu svaté Markéty, vytvořil František Antonín Findt. Tento malíř je i autorem hlavního oltářního obrazu, který není oslavou patronky sv. Markéty, jak bývá obvyklé, ale je na téma stvoření světla.

Prohlídková trasa vás seznámí s historií kostela, podíváte se do sakristie, depozitáře, hraběcí oratoře a můžete se těšit i na 3D model krovu, na zpěvácké chóry a na hlavní kůr, kde jsou umístěny varhany. Na ně vám zahraje průvodce a umocní tak celkový dojem z návštěvy barokní perly Vysočiny, jak se kostelu sv. Markéty také říká. Druhá trasa je bezbariérová a návštěvníky zavede do hlavní lodi a také na terasu kostela. Hlavní loď je možné navštívit i bez průvodce.

Liturgické vybavení od Otmara Olivy

Kostel prošel velkou rekonstrukcí ukončenou před dvěma lety. Nově bylo pořízeno liturgické vybavení. Jeho autorem je akademický sochař Otmar Oliva. Prvním dílem, které vás zaujme, je křtitelnice. Nezvykle je také umístěn ambon a nové je také věčné světlo. Bohatou symboliku nejen Otmarových děl, ale také celého kostela vám prozradí místní průvodci.

Barokní areál jako na dlani

Současně s kostelem byla zrekonstruována také jižní věž. Slouží jako vyhlídka, ze které uvidíte blízké okolí a zejména barokní zahradu a park. Věž je přístupná přes turnikety. Před výstupem nezapomeňte zapíchnout špendlík do mapy České republiky do místa, odkud jste do Jaroměřic přijeli. Během stoupání po dřevěných schodech se zastavte a zaposlouchejte se do vyprávění o náročné rekonstrukci kostela.

Kostel je možné navštívit celoročně, otevírací doba je shodná s otevírací dobou zámku. Kromě prohlídek se v kostele sv. Markéty konají kulturní akce. Zaposlouchejte se do hudby rozléhající se výjimečným prostorem při některém z koncertů.

Původní záměr milovníka umění a mecenáše hraběte Jana Adama Questenberka na přestavbu zámeckého areálu musel být několikrát pro nedostatek financí změněn. Nebylo vystavěno třetí křídlo zámku, věže chrámu sv. Markéty nebo náměstí před zámkem ve tvaru oválu. Kormě zámku a kostela mohou návštěvníci obdivovat sloup Nejsvětější Trojice na náměstí, barokní špitál s kaplí sv. Kateřiny nebo klášter servitů, dnešní faru nebo sochy na mostě přes říčku Rokytnou.

U nás si to zamilujete!