Článek
Výjimečný doklad renesančního stavitelství na Moravě
Na místě dnešního zámku stával gotický hrad, ze kterého se do dnešních dnů zachovala válcová věž a část hradby. V 16. století získávají náměšťské panství Žerotínové, a z Náměště se tak stává významné centrum kulturního a společenského života. Žerotínové nechali původní hrad renesančně přestavět a vzniklo i jedinečné vnitřní arkádové nádvoří.
Vnitřní nádvoří zámku zdobí renesanční arkády.
Za působení Žerotínů došlo v roce 1578 k přemístění bratrské tiskárny do blízkých Kralic, kde vzniklo jedno z nejcennějších děl českého písemnictví té doby - Bible kralická. Žerotínové byli ovšem protestanti a po Bitvě na Bílé hoře musí panství opustit. Bratrská tiskárna je nejprve přemístěna na náměšťský zámek a odtud do polského Lešna. Novými majiteli se stali Werdenberkové a později Kuffsteinové. Roku 1752 získává náměšťské panství autor rozsáhlé správní reformy císařovny Marie Terezie, konferenční ministr a nejvyšší kancléř Českého království hrabě Bedřich Vilém Haugwitz. V držení Haugwitzů, starého moravského rodu původem z Biskupic, zaznamenává Náměšťsko největší rozkvět ve své historii, a to jak ekonomický a hospodářský s naprostou převahou zemědělství, tak zejména kulturní. Náměšť konce 18. a první poloviny 19. století je za působení Jindřicha Viléma a Karla Viléma Haugwitze významným střediskem hudební kultury. Hraběcí rod Haugwitzů panství drží až do konce 2. světové války, kdy je poslední majitel hrabě Jindřich se svou rodinou přinucen na základě dekretů prezidenta Edvarda Beneše Náměšť opustit.
Letní sídlo Edvarda Beneše
Krátce po odchodu posledních majitelů byl náměšťský zámek komisí prezidentské kanceláře vybrán jako vhodné letní sídlo prezidenta na Moravě a v letech 1946-1947 byl pro tento účel rozsáhle upraven, zejména jeho reprezentační prostory v prvním patře. Bohužel tak došlo i k nenávratnému zničení dřevěného obložení reprezentačních interiérů. Prezident Edvard Beneš zde však pobyl pouze krátce v letních měsících roků 1946 a 1947. O dva roky později byl zámek částečně zpřístupněn veřejnosti a v jeho sálech byla instalována u nás unikátní kolekce tapisérií.
Interiéry prvního patra byly upraveny pro Edvarda Beneše.
Trojice prohlídkových okruhů
Při návštěvě zámku máte na výběr z trojice okruhů. Základní okruh seznamuje s bývalými reprezentačními prostory 1. patra zámku. Prohlídka začíná v zámecké kapli sv. Václava. Právě tady mělo premiéru Salieriho Requiem. Hudební skladatel Antonio Salieri býval častým hostem na zámku.
V zámecké kapli sv. Václava měla premiéru Salieriho Requiem.
Hudební tradice zůstala v Náměšti zachována dodnes. Zajděte si na adventní koncert do zámecké kaple nebo do barokní knihovny. Prohlídka pokračuje na vnitřní nádvoří zámku s bohatě zdobenými arkádami. Ty byly v 19. století zaskleny. Místnosti prvního parta jsou v podobě, jak je nechala upravit prezidentská kancelář. Jedinečným prostorem je zimní zahrada s výhledem na Náměšť. Expozici tapisérií doplňuje expozice stolování.
Tapisérie na náměšťském zámku doplňuje expozice stolování.
Do soukromých pokojů posledního majitele nechává nahlédnout druhý prohlídkový okruh, Apartmán hraběte Haugwitze. Součástí prohlídky této části zámku je vnitřní renesanční nádvoří, osm místností bytu hraběte (vstupní místnost, jídelna, hudební salón, ložnice, pracovna, klubový salón, kulečníkový salón a koupelna). Celá prohlídka je zakončena v zámecké knihovně s čítárnou – v nejkrásnějším zámeckém sále. Strop knihovny s manýristickou štukovou dekorací je vyzdoben freskami Carpofora Tencally.
Barokní zámecká knihovna je nejkrásnějším prostorem zámku.
Výběrový prohlídkový okruh je umístěný v nejvyšším zámeckém patře. Čeká vás stovka schodů unikátního točitého schodiště. Královský a dětský apartmán tvořily prostory jižního a západního křídla horního poschodí zámku a v době posledních majitelů sloužily jako místnosti pro ubytování významných hostů rodiny Haugwitz. Ve východním křídle stejného poschodí pak byl i dětský apartmán, který byl tvořen místnostmi pro děti posledních majitelů a jejich vychovatelek. Tento okruh je přístupný o víkendech v červenci a srpnu a o státních svátcích. Letos máte možnost navštívit tento okruh celý prodloužený víkend. Je nutná rezervace!
Královský a dětský apartmán je přístupný jen několikrát do roka.
Zámecká zahrada a zámecký park
Menší francouzská zahrada s altánem se nachází před předzámčím a pod jihovýchodním křídlem zámku. Najdete zde také vyhlídkový altán, ze kterého budete mít Náměšť jako na dlani. Najdete tady nejrůznějších druhy stromů, jako jsou duby, javory, jasany, jírovce, buky, habry, lípy, tisy, borovice, smrky nebo střemchy. Místo zdobí rododendrony, azalky a živé ploty z buků a habrů. Zalesněná stráň svažující se od zámku k městu do údolí řeky je charakteristická především náletovými dřevinami. V parku najdete také umělecká díla kováře Pavla Tasovského. Nedaleko zámku můžete navštívit Galerii12 s díly současných umělců včetně děl Pavla Tasovského.
Zámek je obklopený anglickým parkem.
Do města přes most s barokními sochami
Od zámku sejdete pěšinou k mostu přes řeku Oslavu. Pro množství barokních soch se mu přezdívá malý Karlův most. Po Karlově mostě se totiž jedná o most s nejbohatší sochařskou výzdobou u nás. Na mostě a obou předmostích je umístěno celkem dvacet soch, deset po každé straně. Rozevírající se zábradlí na obou předmostích zdobí vždy dvě dvojice plastik andělů. Pravý břeh řeky Oslavy lemuje promenáda se sochami zvěrokruhu a odpočinkovými zónami. Autorem plastik je nám již známý Pavel Tasovský. Dopřejte si procházku kolem řeky. Dojdete k empírové hrobce rodiny Haugwitz. Hrobka je jedním ze zastavení naučné stezky Kulturní promenáda. Den v Náměšti zakončete v některé z příjemných kaváren.
U nás si to zamilujete!
Most přes řeku Oslavu zdobí barokní sochy, originály jsou na zámku v lapidáriu.
Zdroj: Stránky Státního zámku Náměšť nad Oslavou
