Článek
Na pódiu se usmívala, ale v hlase jí zněla nejistota. Tatiana Drexler, žena, která je s pořadem StarDance spojená už od jeho úplných začátků, poprvé po osmnácti letech připustila, že neví, co ji čeká dál. A právě v té chvíli se z porotkyně stala někdo víc – člověk, který dovolil divákům nahlédnout pod svou profesionální masku.
V úterý se pražská O₂ arena proměnila v taneční sál plný světel, emocí a potlesku. Závěrečný večer putovní show přinesl to nejlepší z celé sezóny. Na pódiu se střídaly známé tváře, hudba zněla naživo a atmosféra připomínala spíš koncert než televizní soutěž.
Když na scénu vystoupila Tatiana Drexler, publikum povstalo. Její řeč ale nebyla jen děkovná – byla osobní, upřímná a dojemná. Vzpomínala na začátky, na lidi, kteří soutěží prošli, i na chvíle, které ji formovaly. „Už osmnáct let sedím v porotě a za tu dobu jsem prožila víc, než jsem kdy mohla čekat,“ řekla. A pak dodala slova, která překvapila: že neví, zda ji produkce pozve i do další řady. A že si není jistá, jestli jí po skončení turné někdo z kolegů zavolá třeba jen na pivo.
Sál ztichl. Poté přišel dlouhý potlesk, v němž se mísila úcta i pochopení. Drexler tím večerem ukázala, že i člověk s tak silnou autoritou může cítit pochybnost – a právě v tom byla její síla. Tatiana Drexler, rodačka z Bratislavy, je od první řady symbolem soutěže. Přísná, přesná, s důrazem na eleganci a techniku – díky tomu si vydobyla respekt soutěžících i diváků. Nikdy nešla po efektech, ale po skutečném tanci. Tentokrát však ukázala jinou stránku – lidskost, která dojala i ty, kteří ji znají jen z obrazovky.
Finálový večer měl slavnostní i nostalgický tón. Když na parket nastoupil vítězný pár – herec Oskar Hes a tanečnice Kateřina Bartuněk Hrsková – hala bouřila. Jejich jive byl lehký, přesný a plný energie. Byla to oslava tance v jeho nejčistší podobě – a také důkaz, že StarDance dokáže spojit generace i emoce.
Pro Tatianu Drexler byl ale ten večer víc než jen závěr sezóny. Osmnáct let je dlouhá doba – během ní se změnila nejen soutěž, ale i lidé kolem ní. Ona zůstala stálou tváří, jistotou v proměnlivém světě televizní zábavy. Ale i jistoty jednou končí. A právě to přiznání, že nic netrvá věčně, dodalo jejím slovům hloubku, kterou si diváci budou pamatovat.
Zda se Tatiana Drexler objeví i v příštím ročníku, zatím není jisté. Produkce mlčí a spekulace rostou. Jedno je ale zřejmé – její přítomnost by chyběla nejen soutěžícím, ale i fanouškům, pro které se stala symbolem profesionality a noblesy.
V úterní noci v O₂ areně však zaznělo něco, co bylo důležitější než jakékoli rozhodnutí – že pro Tatianu Drexler není StarDance jen televizní projekt, ale kus života. A že i kdyby její cesta v soutěži skončila, zůstane navždy součástí jejího příběhu.
Zdroj původního článku
