Článek
Když vláda škrtá a daně rostou. Proč to u nás nefunguje?
Vláda Petra Fialy nastoupila s příslibem rozpočtové odpovědnosti. Místo toho ale přišly vyšší daně, drastické škrty a… žádný zásadní pokles dluhu. Naopak: tempo ekonomiky se zpomalilo, kupní síla klesla a důvěra v hospodářskou politiku se propadla. Proč se politika škrtů a zvyšování daní v zemi jako je ta naše často míjí účinkem?
Jsme jiní než Dánsko. A peněženky to vědí.
V severských státech, jako je Dánsko nebo Švédsko, mají lidé dlouhodobě vysokou životní úroveň. Pokud tam vláda zvýší daně, většina domácností to „ustojí“ – snížení spotřeby není výrazné a ekonomika dál funguje.
V Česku je to jiné. Většina lidí má podstatně nižší rezervy. Zvýšení daní zde znamená okamžitý pokles spotřeby, což dusí firmy, zpomaluje růst a ve výsledku snižuje i výběr daní.
Dluh není sprosté slovo. Pokud přináší růst.
Vlády často hlásají: „Musíme šetřit, abychom nespadli do dluhové pasti.“ Jenže moderní ekonomiky fungují jinak. Zadlužení samo o sobě není problém, pokud stát investuje do oblastí, které přinesou růst: infrastruktura, vzdělání, inovace.
Příklady? Polsko dlouhodobě roste i s vyšším dluhem vůči HDP. A Spojené státy? Tam je dluh přes 120 % HDP – a přesto jsou lídrem globální ekonomiky.
Co udělala vláda Petra Fialy?
Fialova vláda během svého mandátu fakticky zvýšila daně (spotřební, DPH, nemocenské pojištění…) i přesto, že se prezentovala jako pravicová a úsporná. Navzdory tomu ale veřejný dluh příliš neklesl – a podle údajů Ministerstva financí i Eurostatu se pohybuje okolo 44 % HDP, podobně jako na začátku volebního období.
Navíc v době, kdy lidé čelí inflaci a klesající reálné mzdě, sáhla vláda i na výdaje: omezila investice, škrty ve školství a veřejném sektoru. Výsledkem je útlum domácí poptávky a nervozita mezi podnikateli i spotřebiteli.
ODS a věčný příběh utahování opasků
Historie se opakuje. ODS již v minulosti prosazovala škrty jako lék na ekonomické potíže – například v roce 2012 během Nečasovy vlády. Tehdy ale ekonomika spadla do recese, zatímco okolní země rostly. Až později, s nástupem investic a vyššího zadlužení (např. během vlády Bohuslava Sobotky), přišel růst.
Shrnutí? Správný dluh léčí. Škrty dusí.
Česká republika má stále nízké zadlužení v porovnání se západními státy. Měla by toho využít – investovat, motivovat ekonomiku k růstu a nechat daně stabilní. Zvyšování daní v chudší zemi nevede k vyrovnanému rozpočtu, ale k nižší spotřebě, horšímu výkonu firem a dlouhodobé stagnaci.
Zdroj:
https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tsdde410/default/table?lang=en
https://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/makroekonomika/makroekonomicka-predikce
https://www.czso.cz/csu/czso/spotreba-domacnosti
https://www.oecd.org/economy/czech-republic-economic-snapshot/
