Článek
A myslíte si, že už to nemůže být horší? Bohužel může – od listopadu 2025 se totiž tohle všechno posune ještě o kus dál. Řítí se na nás totiž docela nový zákon o kybernetické bezpečnosti, který sice na papíře chrání firmy před hackery, ale v praxi to už zdaleka tak dobré nebude. Podle našich zjištění totiž právě tenhle zákon dává zaměstnavatelům do rukou ještě větší možnosti, jak své lidi kontrolovat.
Nový zákon: ochrana před hackery, nebo volná ruka pro šéfy?
Na první pohled zní všechno rozumně. Zákon samotný totiž nevzniknul jen tak z ničeho, nýbrž vychází z evropské směrnice NIS2, která má chránit důležité systémy – od nemocnic přes elektrárny až po dopravní infrastrukturu. Cíl je jasný – zabránit kyberútokům, které by mohly ochromit chod celé země.
Jenže nová pravidla neřeší jen technologie, ale i takzvaný „lidský faktor“. Koneckonců – nejspíš jste to už také zažili nebo o tom slyšeli. Mnohé viry se totiž nedostávají do firemní infrastruktury nijak sofistikovaně, nýbrž prostřednictvím „kliku“ nějaké méně kompetentní osoby. Leckdy stačí i jeden stažený podezřelý e-mail…
A aby se to nestávalo, firmy budou muset důkladněji prověřovat zaměstnance, kteří mají přístup k citlivým datům. A to znamená víc, než to možná na první pohled vypadá. Na pořadu dne bude screening, kontrola spolehlivosti, prověřování minulosti a také poměrně důkladné sledování toho, kdo s čím ve firmě pracuje.
Zní to trochu jako scénář z dystopického filmu, že? Oficiálně má jít o prevenci – nikdo prý nechce číst vaše zprávy na WhatsAppu, číst osobní e-maily nebo sledovat, s kým chodíte během pracovní doby na oběd. Ale jak upozorňují právníci, definice „přiměřené kontroly“ je tak vágní, že se za ni může schovat ledacos. Abychom se tedy už brzy nepříjemně nedivili.
Cítili byste se bezpečněji, kdyby vás v práci sledoval systém, který má bránit hackerům?
