Článek
Jejich nová AI technologie jménem THOR se totiž tak trochu trhla ze řetězu. Ovšem v tom dobrém slova smyslu – vyřešila totiž úlohu, kterou lidé celé století považovali za prakticky neřešitelnou. To, co by superpočítačům zabralo tisíce let, zvládne THOR během pár vteřin. A ne, není to žádná nadsázka, ale současná realita.
Konec věčných aproximací
Trik spočívá v chytrém využití tenzorových sítí. Zatímco klasické metody typu Monte Carlo jen tak „ťukají kolem“ problému, THOR jde přímo po jádru – a to doopravdy tvrdě. Dokáže totiž vypočítat konfigurační integrál, matematické srdce statistické fyziky. A to je úkol, který fyzikové víc jak 100 let odkládali do šuplíku s nápisem „nemožné“.
Pokud si teď nejste tak úplně jistí, o čem píšeme, a rádi byste to dostali naservírované trochu odbouraněji, nebojte se. Myslíme na vás. Podle autora projektu Boiana Alexandrova je to klíč k pochopení, jak se materiály chovají pod extrémním tlakem či teplotou. Jinými slovy: konečně víme, co se děje s atomy, když jim dáte v nějakém směru pořádně zabrat. To už nezní tak odborně, že?
Jak funguje mozek jménem THOR
Zásadní kouzlo tkví v metodě tensor train cross interpolation. Ta se chová jako šikovný mechanik, který rozebere obří motor na malé části, vyhodí zbytečnosti a nechá jen to podstatné. Je to prostě takový úzce zaměřený šikulka. THOR tak drží „v hlavě“ jen fyzikálně důležité vztahy – symetrie, struktury a vazby. Nic jiného ho prostě nezajímá, a díky tomu je až 400× rychlejší než ta nejlepší dosavadní simulace.
Chcete důkaz? Tady je. Při testech na mědi, argonu a cínu byly výsledky přesné na desetiny procenta. A to už je výkon, který budí respekt i ve vědeckých kruzích, kde se obvykle s pochvalou zrovna neplýtvá a každý nový objev musí být rozpitván do detailu. Doslova.
Vývoj baterií, slitin, polovodičů nebo katalyzátorů by se tak mohl zkrátit z let na týdny. Už chápete, proč jde o tak významný objev? Technologie teď zkrátka a dobře poletí dopředu mnohem rychleji, než kdy dříve. Jako lidstvo se tak rozhodně máme na co těšit.
Jaké oblasti průmyslu nebo vědy by podle vás nejvíc změnila možnost simulovat materiály během několika sekund místo letitých výpočtů?
Zdroj: Autorský text, Drivingeco, Engineering
