Článek
Je to zajímavý paradox – již dospělé děti mají občas tendenci „mluvit“ do života svým rodičům, protože si myslí, že ví všechno líp.
Šetřivý důchodce je v moderní době spíše škodlivým stereotypem, nenechte se jím zlákat
Příběhy o tom, jak žila generace dávno minulá, si jistě všichni pamatujeme. Staří rodiče bydleli „na vejminku“, protože svůj dům a většinu majetku přenechali mladší generaci. V mnoha případech šlo samozřejmě o nutnost, ale dnes to již často není potřeba.
Aktivní senior a šetření? Je to protimluv
Kdo ví, kde se stále bere ta myšlenka o tom, že staří lidé si už užili, a tak by teď měli šetřit, aby mohli nové generaci přenechat co nejvíce majetku? Ano, obdivujeme všechny, kteří i ve svém vysokém věku jezdí na zájezdy, navštěvují univerzity třetího věku a vůbec tak nějak vybočují z těch klasických důchodcovských škatulek. Ale mnohdy jen do té doby, kdy se nás to netýká.
Pomoc rodiny by měla být dobrovolná
Vlastně to na jednu stranu lze pochopit. Život v současné době není právě lehký – mnohdy není možné si našetřit ani na hypotéku (hypotéku totiž aktuálně dostanete jen do výše 90 %, jak píše web Kurzy) či jinou velkou investici. Mnohdy tedy musí pomoci právě rodina – ať už zástavou nebo poskytnutými naspořenými penězi (a to, zda a jak je budete splácet, banku už nezajímá, takže tím nepřicházíte o kredibilitu). Nicméně měla by to být jen dobrovolná aktivita, nikoli povinnost.
Život se má užít, ne přežít
Navíc se dnešní staří lidé dožívají stále vyššího věku (podle webu Novinky se aktuálně dožíváme nejvyššího věku v historii). A zkuste říct aktuálnímu sedmdesátníkovi, že má dalších 20 let sedět doma a nic nevymýšlet, jen aby zbytečně neutrácel. Opravdu byste si něco takového u sebe uměli představit? Určitě ne.
Rozhodně tedy není na místě se ptát, kolik stál ten zájezd do Itálie nebo zda by to nové auto nemohlo být prostě z bazaru. Senioři jsou stále svéprávní lidé utrácející peníze, které si sami poctivou prací vydělali – a je tedy jen a jen na nich, jak s nimi naloží. Jejich „potenciálním dědicům“ do toho opravdu nic není.
Jak se na tuto problematiku díváte vy?
