Článek
Ne, ekologům přidělává vrásky obří plastová masa odpadu, které se přezdívá „sedmý kontinent“. Dnes už má podle údajů z webu Springer zhruba třikrát větší rozlohu než celé Španělsko (zavřete oči a představte si ho na mapě – to je přece něco!) a její velikost i dopad na životní prostředí je rok od roku znepokojivější.
Kontinent, který nelze navštívit
Nejde o pevninu, po které byste mohli chodit, ale o nahromadění plastového odpadu, které se v oceánu drží díky mořským proudům. Jinými slovy – právě na tomto místě se mořské proudy setkávají a shromažďují tu všechno, co na své cestě širokými masami slané vody nasbíraly. A protože je dnešní oceán znečištěn hlavně plastem, vzniká to, co vzniká.
Tento „plovoucí ostrov“ byl poprvé popsán americkým oceánografem Charlesem Moorem před více než 20 lety. Dnes se odhaduje, že má rozlohu kolem 1,6 milionu km² a obsahuje přibližně 80 tisíc tun plastu.
Výzkumníci nedávno poměrně podrobně prozkoumali a zjistili, že největší podíl odpadků tvoří rybářské sítě, plastové úlomky větší než 5 cm a obaly od všeho možného. A díky jejich výzkumu víme i to, že víc než tři čtvrtiny plastů pocházejí z 80. a 90. let – a pořád tam jsou, protože tenhle materiál se jen tak nerozloží.
Co na to příroda?
Pro oceán to samozřejmě není dobré. Ryby, želvy nebo ptáci často považují plasty za potravu – a po svém zdánlivém nasycení potom pomalu umírají s břichem plným igelitu (který nedokážou ani strávit, ani vyloučit), varuje DailySabah. Zbytek odpadu se časem rozpadá na mikroplasty, které se dostávají do potravního řetězce – víme, že už byly nalezeny i v lidské krvi nebo dokonce v placentě.
Ale ve hře nejsou jen negativa – ačkoliv na tomto „kontinentu“ není možné přistát, vytvořil si vlastní ekosystém. Některé druhy ryb a ptáků se v plastovém moři naučily žít a používají ho jako zdroj potravy i úkryt. Otázkou ale je, co to znamená pro zbytek oceánů.
Co na tenhle tichomořský „sedmý kontinent“ říkáte?
Zdroj: Autorský text, Springer, DailySabah
