Článek
Ale málokdo ví, že za jejím talentem a noblesou se skrývá i tíživý stín – a to v podobě jejího otce. Byl to slavný herec, loutkoherec a bavič, kterého znala celá generace dětí. Možná si ho také vybavíte – byl to Josef Pehr. Když mu však proud času jeho milovanou práci vzal, odešel ze života naprosto sám – a po svém.
Pepíček, Kuťásek, Kutilka… a smutný konec
Josef Pehr. Jméno, které možná mladším nic moc neřekne, ale dříve narození si ho určitě vybaví. Ano, jde přesně o toho pána, který to uměl s loutkami tak skvěle, jako nikdo jiný. Milovaly ho děti i jejich babičky. A není divu – loutkám zasvětil celý život. Sám si je šil, psal pro ně pohádky i hry. A vodil je na jevišti i před kamerou.
A někde tady se začal psát i příběh herečky Jany Krausové. Ta se narodila herečce Jiřině Genzerové – a jak sama říká, byla to taková „omylem vzniklá láska“. Její rodiče totiž nikdy nebyli manželé a mělo to tak i zůstat. Jana vyrůstala jen s maminkou a babičkou a za tatínkem jezdila každé prázdniny. Poznávala jeho svět a nikdy jí nepřišlo divné, že s nimi nebydlí. Přišlo jí to dobrodružné – nic víc.
Umělec se vším všudy
To však mělo jednoho dne přece jen skončit. Když bylo Josefu Pehrovi 67 let, měl za sebou podle webu Životopis osobností 37 let v Národním divadle a přes 120 rolí (znát ho můžete třeba jako dudáka z pohádky Byl jednou jeden král). Od kolegů i veřejnosti sklízel obrovské uznání – byl docentem, profesorem a samozřejmě také vyznamenaným Zasloužilým umělcem. Ale jeho srdce patřilo loutkám.
Rád vzpomínal na to, jak v době války objížděl republiku s improvizovanou zájezdovou skupinou. Po boku Miloše Nesvadby a Ljuby Skořepové rozdával radost všude tam, kde to šlo. A dařilo se mu i v televizi – břichomluvectví s Pepíčkem nebo psíkem Mopslíkem si získalo srdce nejednoho malého diváka, vzpomíná web iDnes.
Teď, ke konci života, se ale začal cítit všemi opuštěný. Loutky totiž přestávaly lidi zajímat, a tak divadlo opustil. Zavřel se doma a bilancoval. Tři dny po svých 67. narozeninách – v srpnu 1986 – se nakonec rozhodl odejít. Sám, doma a beze svědků – oběsil se na klice od dveří. Na hřbitově v Modřanech dodnes leží pod náhrobkem bez jména, jeho dcera Jana se však o něj dodnes pečlivě stará.
V jakých rolích si Josefa Pehra vybavujete vy?
Autorský text, iDnes, Životopis osobností