Článek
Jenže docela dobře to mohou být také okamžiky, kdy jsme se nechali vtáhnout do jiného světa a příběh nás nepustil, dokud jsme ho nedočetli. Nelze říct, zda mezi starší generací převažují čtenáři či nečtenáři, ale troufneme si říct, že jistý pocit euforie z dobrého čteného díla zažil někdy snad úplně každý. A věřte nebo ne, ale právě na téhle euforii se dnes dají vydělat docela slušné peníze.
Proč mají staré knihy cenu
Není to jen o papíru a tisku – ano, starý papír má opravdu svou cenu (a mnozí lidé by vám potvrdili, že i svou specifickou vůni), ale dětské knížky jsou kouzelné ještě kvůli něčemu jinému – nesou v sobě totiž kus našeho dětství, a to je pro mnoho lidí něco, co si rádi koupí zpět – i za pořádné peníze. Platí přitom jednoduché pravidlo: čím starší vydání (samozřejmě nejlépe nepoškozené nebo jen minimálně), tím větší hodnota. A pokud navíc obsahuje podpis autora, věřte nám, máte doma malý zázrak.
Investice, která se vyplatí
Staré knížky dnes ovšem nepředstavují jen jakousi zapomenutelnou nostalgii, ale i dobrou investici. Jejich hodnota totiž roste podobně jako u obrazů nebo mincí. Chcete příklad? Tady je. Vypátrali jsme, že první vydání časopisu Čtyřlístek se v roce 2024 prodalo za víc než 55 tisíc korun. Jenže okolo roku 2000 zaplatili sběratelé za stejnou knihu jen okolo 40 tisíc. A to je slušný nárůst investice, což, jak se hrabe třeba takový spořicí účet!
Pokud tedy doma máte starší knížku, dejte si pozor na to, jak ji skladujete. Nechcete přece, aby vám ji znehodnotili škůdci, vlhko nebo třeba přímé slunce. Kvalitní obal a suché místo – to je základ, bez kterého se nemá cenu pokoušet takové knihy ani sbírat.
Jaké tituly sběratelé chtějí
V českých luzích a hájích patří mezi největší poklady knihy Josefa Lady – tak je to už dlouho a podle nás to tak ještě dlouho bude. Byl to génius, který se dokázal do dětského světa vcítit přímo neuvěřitelným způsobem. Jeho původní vydání Kocoura Mikeše z roku 1931 se tak může vyšplhat i na 40 tisíc korun – nebo víc, pokud půjde o výtisk v perfektním stavu.
A stejně tak se cení i díla Karla Čapka. Třeba jeho legendární Dášenka z roku 1933 v prvním vydání a ještě s podpisem autora se už na aukci vydražila za 50 tisíc korun. Není to však nejcennější kniha dodnes – tou je podle našich zjištění R.U.R. z roku 1920. Za tu jsou sběratelé ochotni zaplatit klidně 100 tisíc. Takže pokud doma nějaké staré knihy máte, určitě je nenoste do popelnice. Raději si nejdřív prověřte, zda nemají hodnotu – můžete být totiž příjemně překvapeni.
Máte doma v knihovně nějaký starý kousek, o kterém si myslíte, že by mohl mít cenu?
Zdroj: Autorský text, vlastní pátrání a porovnávání na webech Aukro, Abebooks a Sběratelský bazar
