Článek
Uznejte – to je něco, co byste na pohřbu přece jen v tom tichu čekali, nebo ne? Nicméně k její nepřítomnosti byl logický důvod.
Rakev už na místě být ani nemohla
Lidé se přišli poklonit legendě českého filmu. Mnozí z nich čekali, že půjde o něco podobného jako když se pohřbívá například papež – jinými slovy, že budou moci na nabalzamovaném nebožtíkovi ještě naposledy pohlédnout do tváře. Ale kdo si to myslel, byl zklamaný – místo tradičního pohřbu se totiž na místě odehrála pocta jiného druhu. A jak se ukázalo, rakev s ostatky nebyla ani v budově, ani ve městě.
Jak později prozradili pozvaní hosté, skutečný pohřeb proběhl už dříve – v naprostém soukromí. „Měl pohřeb už před několika dny, bylo to malinké,“ řekl jeden z účastníků pro deník Blesk a myslel tím, že se obřadu účastnilo jen několik Bartoškovi opravdu nejbližších lidí. Rodina herce se totiž rozhodla, že si poslední rozloučení nechá tak trochu pro sebe. I mnoho jeho přátel se to dozvědělo až zpětně. Podle všeho se tak „skutečný“ obřad odehrál na Karlovarsku – tedy v kraji, který Bartoška celý život nosil v srdci.
Vzpomínka se vším všudy, ale jinak
A co se tedy dělo v Rudolfinu? V úterý 20. května zaplnily podle České televize Dvořákovu síň stovky smutečních věnců a vzkazů „do nebe“. Ovšem nechyběla ani věrná kopie Bartoškovy pracovny, kde se mezi knihami a ikonickým doutníkem skvělo i deset Křišťálových glóbů. Atmosféra byla slavnostní, smutná, vážná, ale i hřejivá – tedy podle nás přesně taková, jaký býval Bartoška sám. Podle nás se tak poslední rozloučení s veřejností povedlo organizátorům dokonale.
Pohřební večírek po bartoškovsku
Dá se teď bez přehánění říci, že ačkoliv klasický pohřeb byl komorní, večerní rozloučení v Rudolfinu proběhlo přesně podle hercovy nátury – s noblesou, úsměvem i špetkou rebelie. Je to něco, co si lidé budou pamatovat ještě dlouho – a to za života určitě ocenil i sám Bartoška.
Jak se vám podobná rozloučení se slavnými osobnostmi líbí?
Zdroj: Autorský text, Česká televize, Blesk
