Článek
Na počátku stálo něco, co se může zdát na první pohled jako drobnost – fosilní čelisti několika kojenců.
Malé čelisti, velký dopad
Pozůstatky čelistí u velmi mladých jedinců patří mezi velmi výjimečné nálezy, protože dětské kosti jsou extrémně vzácné – jednak kvůli své křehkosti, ale i proto, že jich bylo ve fosilním záznamu objeveno zatím jen minimum.
Fosilie pocházejí z období přes dvě miliony let starého a patří zřejmě druhům blízkým Homo erectus nebo Homo habilis. Až doposud by bylo ovšem vše v pořádku. Zarazit by vás však měl fakt, že u nich lze najít zvláštní kombinace znaků, které rozhodně tak úplně neodpovídají tomu, co bychom u těchto známých druhů čekali.
Co to znamená pro naše dějiny?
A proč je to důležité? Pojďme si dopady tohoto objevu maličko rozebrat. Dosud se za kolébku lidstva považovala východní Afrika – třeba Etiopie, kde byla nalezena slavná „Lucy“. Jenže nové objevy by zásadní posun v evoluci posunuly spíše do jižní Afriky.
Vypadá to tedy, že vývoj lidského rodu byl mnohem složitější, než si myslíme. Oproti tomu, co můžeme běžně vídat v učebnicích přírodopisu (kde vám předky člověka představí od Homo habilis až po Homo sapiens sapiens recens), to spíše vypadá, že rozhodně nešlo o jednu přímou cestu, ale spíš o síť vývojových linií, které se vzájemně prolínaly a občas i zanikaly. Zní to jako vědecká záhada? Ano. Ale právě takové záhady dělají podle našeho názoru z paleontologie jedno z nejnapínavějších odvětví dnešní vědy.
Podobných objevů navíc stále přibývá, a vděčíme za ně moderním metodám (jako je kupříkladu 3D rekonstrukce fosilií nebo genetické analýzy), díky nimž jsme schopni i ve starých nálezech rozpoznat nuance, které byly dřív neviditelné. A právě v těchto detailech se může skrývat klíč k porozumění naší vlastní historii. A nejen k ní.
Co na tenhle nový objev říkáte?
Zdroj: BBC, SciTechDaily
