Článek
Dost možná to zní jako zápletka z laciného sci-fi románu, ale je to tak – opravdu vám stačí jediný nepozorný klik a podvodníci vám vyčistí bankovní účet do poslední koruny. Podvodníci rozesílají zprávy, které vypadají jako od banky, úřadu nebo pojišťovny. Bohužel jsou poměrně důvěryhodní a často přidávají i fiktivní loga daných společností nebo velmi dobrou češtinu. V textu často tvrdí, že máte nedoplatek, přeplatek nebo že je třeba aktualizovat údaje v systému.
Jak to funguje? Až překvapivě jednoduše
Opět nejde o nic příliš nápadného, co by vás mohlo uvést v podezření. Vše zní maximálně důvěryhodně a odkaz vás přesměruje na web, který se také tváří jako oficiální. Tam ale ve skutečnosti zadáte své citlivé údaje rovnou do rukou kyberzločinců.
Mezi nejčastější typy podvodů v Česku aktuálně patří:
- Falešné zprávy od „Finanční správy“ o domnělém přeplatku nebo dluhu (varování před nimi najdete už i na stránkách GOV).
- Podvodné SMS jménem České pošty – údajný nedoplatek za doručení.
- Falešné průzkumy VZP – lákají na výhru lékárničky, zneužívají přitom vaše platební údaje.
- Výzvy od „ČSSZ“ nebo „Portálu občana“ – údajná nutnost aktualizovat osobní data, bez nichž nebude váš profil dál fungovat.
A zapomenout nemůžeme ani na velmi časté investiční podvody se známými osobnostmi – včetně falešných videí s deepfake tvářemi politiků a celebrit.
Jak poznat podvod?
Naštěstí existuje několik typických znaků, jejichž prostřednictvím se podvodné zprávy odlišují od těch skutečných:
- Příliš výhodná nabídka nebo naléhavý tón (např. „zaplaťte do 24 hodin“).
- Odkaz, který vede na divnou webovou adresu.
- Text obsahuje chyby nebo zvláštní formulace.
- Chybí kontakt na odesílatele nebo po rozkliknutí nefunguje.
- Zpráva slibuje výhru výměnou za zadání údajů o kartě (Zamyslete se – proč by někdo něco takového dělal? Vějička „ověření“ tady prostě a jednoduše neobstojí. Ten, kdo chce vyhrát, by přece jen stěží zadával falešné údaje.).
Pamatujte si také, že stát, banka ani pojišťovna nikdy neposílají odkazy na přihlašování přes SMS. Nejde totiž o zabezpečenou cestu a navíc ne všichni lidé mají chytrý telefon – jednalo by se tak jednoznačně o diskriminaci. A pokud se vám přesto zdá taková zpráva důvěryhodná, pak si pro jistotu zavolejte přímo dané instituci a informaci ověřte. Pravděpodobně budete opravdu nemile překvapeni.
Dostali jste takovou zprávu?
Zdroj: Evropský spotřebitel, NÚKIB, O2
