Článek
Na první pohled vypadá jako její evropská sestřenice, jen je menší. Jenže pozor – jak se říká, tahle potvůrka je malá, ale šikovná, ovšem v tomhle případě spíš útočná a zákeřná. Nebudeme přehánět, když napíšeme, že pro včely je naprosto smrtící. A co hůř – do konce léta ji u nás zřejmě uvidíme taky.
Kde se vzala, tu se vzala…
První zprávy o sršni asijské (latinsky Vespa velutina) u nás se objevily už v roce 2023. A nebyly tak poplašné, jak se nám některá média snažila namluvit. Předtím řádila ve Francii, kam se dostala z Číny – prý zcela nevinně, schovaná v keramice nebo v bonsajích dovezených lodí. Bohužel u nás tak přísné zákony kontrolující dovoz biologického materiálu nemáme (to taková Austrálie by mohla vyprávět). No a protože se tady téhle okřídlené potvůrce zalíbilo, pustila se do expanze, jakou Evropa dlouho neviděla.
A šíří se a šíří
Letos už byla spatřena u slovenské Prievidze – tam chytili dokonce královnu, takže žádnou zatoulanou dělnici, která by na místo přicestovala třeba na korbě auta. A to rozhodně není dobrá zpráva.
Včely v ohrožení, včelaři v panice
Zatímco pro člověka je bodnutí sršně asijské sice bolestivé (žihadlo má 5 až 7 mm), ale jinak neškodné (za pár dní nebývá po otoku ani památky), včely to mají s touhle asijskou návštěvnicí docela jinak.
Sršně totiž číhají před úly, a jakmile včela přiletí s pylem nebo vodou, následují ji až do hnízda. Není výjimkou, že jedno hnízdo sršní zlikviduje za několik dní celé včelstvo – naopak, odhaduje se, že jedna průměrná kolonie sršní asijských spotřebuje až 90 kilo včel ročně!
A jak víme, bez včel to v naší přírodě zkrátka a dobře nejde. Ale nejde tu zdaleka jen o med – včely totiž opylují většinu plodin, co máme na talíři. Nemusíme tedy připomínat, že bez nich by to šlo s úrodou i přírodou hodně z kopce.
Pokud tedy potkáte sršeň, která má černou hlavu a žluté čelo (naše původní má hlavu spíš do rezava), nahlaste to na odbor životního prostředí. Budou vědět, co mají dělat. Pokud se podaří takto šíření asijských sršní alespoň zpomalit, bude to pro naše včely rozhodně dobrá zpráva. Tak proč se o to alespoň nepokusit?
A co si o tom myslíte vy? Máme se bát sršně asijské, nebo to berete jako další součást proměnlivého světa?
Zdroj: Autorský text, Springer, Entomologie, GD