Článek
Celé je to vlastně docela překvapivé. Výzkum vedený Národním japonským institutem pro biomedicínu, zdraví a výživu se podíval na víc než 5600 lidí z 23 různých zemí. Zaměřil se přitom především na analýzu vody v těle – a vědci se nestačili divit.
Vodu spotřebováváme všichni jinak
Základem celého výzkumu byla podle webu SciTechDaily přesná měření příjmu a výdeje tekutin. Díky tomu vědci zjistili, že skutečná potřeba vody je mezi lidmi hodně individuální – a rozhodně se nevejde do univerzální šablony, čítající ony pověstné dva litry denně.
Vše se točilo okolo tzv. koloběhu vody v těle. Bylo potřeba zjistit nejen to, kolik vody člověk přijme pitím a jídlem, ale také kolik jí vyprodukuje při metabolismu a kolik jí zase ztratí dýcháním, pocením a močením. A výsledky byly po všech stránkách velmi zajímavé: u dospělých se totiž podle všeho potřeba vody pohybuje ve velmi širokém rozmezí mezi 1 a 6 litry denně – a u sportovců může klidně přeskočit i deset litrů!
Na čem závisí „spotřeba“ vody?
Rozptyl je obrovský, a tak se vědci podívali i na to, co přesně ovlivňuje to, kolik vody člověk za den potřebuje. A povedlo se jim určit i hlavní faktory, které vše ovlivňují:
• věk (čím starší jsme, tím méně vody potřebujeme),
• těhotenství nebo kojení (vyšší spotřeba),
• pohlaví (muži obecně potřebují víc vody než ženy),
• teplota a vlhkost prostředí,
• nadmořská výška,
• tělesná skladba (víc svalů = víc vody),
• fyzická aktivita,
• výživa.
Co ukázala praxe?
Nejvyšší denní výměna vody byla naměřena u mužů mezi 20–30 lety – v průměru šlo o 4,3 litru za den. U žen ve věku 25–60 let pak šlo zhruba o 3,4 litru. Ale čím jsme starší, tím méně vody potřebujeme.
A jak je to se sportem a pohybem? Fyzicky aktivní lidé mají podle stránek IAEA denní potřebu vody zhruba o litr vyšší než ti, kdo se hýbou méně. No a v případě, že žijete někde, kde teploty šplhají nad 30 °C, si přidejte k celé spotřebě ještě další litr navrch. A zapomenout nesmíme ani na nadmořskou výšku – každých 1000 metrů nad mořem totiž znamená zhruba půl litru potřebné vody denně navíc.
Místo slepého dodržování onoho dvoulitrového dogmatu se proto raději naučte vnímat signály těla – zaměřte se na pocit žízně, barvu moči, pocit sucha v ústech nebo únavu. A také myslete na to, že vodu přijímáte i z jídla – například z polévek, ovoce nebo zeleniny. Nemusíte tedy pít „jen z povinnosti“ nebo protože je to zrovna IN. Příroda si totiž na žádné trendy rozhodně nehraje.
Jak to máte s pitným režimem vy?
Zdroj: SciTechDaily, IAEA
